• E-MAIL:
divadlo.usti@operabalet.cz
marketing@operabalet.cz
(rezervace, vstupenky)

• NAŠE ADRESA:
  Lidické náměstí 10
  Ústí nad Labem
  400 01

• IČO: 22774289
  DIČ: CZ22774289

MAPA:

---

ZVEME VÁS NA:

---

   

NAŠI PARTNEŘI:

Paul Burkhard /skladatel/ (21. 12. 1911 Curych - 11. 9. 1977 Zell) Švýcarský skladatel Paul Burkhard absolvoval ve svém rodišti nejdříve literární gymnázium a poté vystudoval tamní konzervatoř. Již během studia na konzervatoři psal kuplety, chansony a dobové tance. Po absolvování se chtěl věnovat dirigentské nebo pianistické dráze. První divadelní praxi získal v letech 1932 - 34 v městském divadle v Bernu, nejprve jako korepetitor, posléze jako dirigent. V letech 1934 - 39 byl domácím skladatelem a dirigentem v curyšské činohře, kde zkomponoval scénickou hudbu k mnoha hrám. Zvláště významná byla jeho spolupráce na švýcarském uvedení Brechtovy hry Matka Kuráž. V roce 1944 převzal po slavném dirigentovi Hermannu Schercherovi symfonický orchestr v Beromünsteru. Ani v prostředí vážných klasiků neopustil svoji veselou múzu a jen pro vlastní potěšení skládal různé hudební žerty a drobnosti. Když mu jeden z jeho kolegů poradil, aby z "toho" něco udělal, nejlépe nějakou operetu, Burkhard přijal jeho radu a 3. listopadu 1935 spatřila světlo světa jeho první revuální opereta z prostředí amerických kabaretů "Hopsa". Úspěch revue ho přiměl k tomu, aby zcela opustil práci v divadle a věnoval se výhradně komponování děl lehčího žánru. V následujícím roce vznikla již v duchu moderního vývoje hudebně zábavného divadla komedie "3x Georges", na text Schanzera a Welische, svým stylem předurčená pro zpěváky - herce Těmito pracemi získal Burkhard první zkušenosti i úspěchy - přesto nebyl spokojen. Nevyhovovala mu dosavadní obvyklá konvenční libreta. O své spolupráci s libretisty "staré školy" řekl později sám: "Byla to zacházka, to musím přiznat. Avšak na této zacházce jsem se mnoho naučil. Začal jsem rozumět tomu, proč stará opereta musela zemřít". V roce 1939 se spolu s libretistou Jürgenem Amsteinem rozhodli pro úpravu krátké jednoaktovky Emila Sauttera "Šedesátý narozeniny". Hra dostala název Černá štika a její premiéra dosáhla jen místního ohlasu stejně jako další hudební komedie Tic - Tak (1942) a Pařížanka (1946). Po deseti letech od své neúspěšné premiéry se však Černá štika opět vrací. Starý revuální praktik Erik Charell zábavnou hříčku přepracoval, přeložil do němčiny a uvedl ji 16. května 1950 v Mnichově pod novým názvem "Ohňostroj". Toto uvedení znamenalo raketový start. Během tří let se Ohňostroj hrál v tisících inscenacích ve dvaceti zemích, byl přeložen do šestnácti jazyků, byl dvakrát zfilmován, uveden ve čtrnácti televizních zpracováních a ústřední píseň "O mein Papa" natočena na gramofonové desky v sedmdesáti různých úpravách. Operní soubor Městského divadla Ústí nad Labem nastudoval tuto hudební komedii již ve třech inscenacích. V roce 1971, 1984 a 1995. Ohňostroj tedy dopřál autorovi zařadit se mezi nejhranější skladatele vůbec. Burkhard se jím však stal pro široké divácké vrstvy "autorem jednoho kusu", i když neprávem. Stále častěji a s mimořádnými úspěchy se začal uchylovat k hudbě vážné. Mezi nejvýznamnější skladby z tohoto období patří především hudba k Dürrenmattově hře Frank V. (1959), překračující významně obvyklý pojem "scénická hudba" v činoherním žánru. V témže roce zapřísáhlý starý mládenec Paul Burkhard odešel z výsluní všeobecného zájmu a popularity do malé švýcarské vesnice Zell v Töstalu u Winterthuru, kde žil a hospodařil se svou sestrou. Zde se uchýlil k hudbě církevní a vytvořil pro mládež pozoruhodné liturgické hry. Ein Krippenspiel Zeller Weihnacht - byla dopsána v roce 1960 a v zimě provedena zellerskými dětmi. Druhé dílo - Zeller Josef - se stalo již světovou událostí. Stejně jako kdysi hit chanson "Ó, můj papá" z Ohňostroje se rozletěly gramofonové nahrávky do celého světa a prostřednictvím televizního filmu se s ním seznámily miliony diváků. Roku 1970 zkomponoval Burkhard své nejpozoruhodnější dílo vůbec, kterým se důstojně staví po bok největším skladatelům: operu "Hvězda vychází z Jaakoba" na biblický vánoční námět. V oněch sedmdesátých letech pak ještě zkomponoval jednu operu - muzikál pro mládež podle povídky G. Kellera SPIEGEL, DAS KÄTZCHEN, kterou Městské divadlo Ústí nad Labem uvede v české premiéře pod názvem FEŠÁK KOUCOUR, zvaný SKLÍČKO. Je jistě zajímavý životní příběh skladatele - od operety k chansonu a k hudbě vážné až biblické. Ale ve všem je patrno umění mistra a hluboké pochopení ducha žánru.

© 2024 Severočeské divadlo, design & code by Marek Russ