A. P. Borodin - hudební skladatel„Ještě žádný skladatel se neucházel o nesmrtelnost
s tak hubeným podílem jako Borodin; a přesto, le-li
v hudbě něco takového jako nesmrtelnost, je jeho nárok
na ni nesporný."
(Anglický esejista)
ALEXANDR PORFIRJEVIČ BORODIN (1833—1877)
vojenský lékař, potom vysokoškolský profesor, vynikající chemik, průkopník vyššího ženského vzdělání, vzácně ušlechtilý člověk a znamenitý hudebník, se mohl hudbě věnovat jen na okraji svého povoláni. Jeho skladatelský odkaz je proto počtem skromný. Největším dílem je opera Kníže Igor, jíž se zabýval téměř 18 let; byla provedena tři roky po jeho smrti, doplněna a Instrumentována Rimským-Korsakovem a Glazunovem. Epický operní typ glinkovský je tu ještě umocněn monumentalitou, lyrismem a lidovostí. Exotické Polovecké tance přešly z této opery samostatně do koncertní síně a žijí také jako samostatný baletní výjev.
Symfonická skica Ve střední Asii z r.1880 vděčí za svou oblibu sugestivní náladovostl a cizokrajné barvitosti. Ze symfonií první Es dur je formálně nejvyrovnanější, druhá H moll — „Bohatýrská", na níž pracoval 7 let, se stala v tomto oboru po Instrumentačních úpravách Rimského-Korsakova nejslavnějším projevem novoruské školy. Dvě části z nedokončené Symfonie A dur upravili a vydali Rimskij-Korsakov a Glazunov. Ušlechtilou komorní slohovost s osobitým obsahem spojují kvartety A dur a D dur. Tři operní skladby zůstaly nedokončeny: Bohatýři, (1867), v klavírním výtahu zůstalo čtvrté dějství opery Mlada z r. 1872, nedokončené kolektivní dílo balakirevského kroužku, a z Carské nevěsty se dochovaly sbory.
(G. Cernušák: Dějiny evropské hudby)
|