Petr Jonáš: Poválečná éra ústeckého divadla

• 
  historie, historické foto - Městské divadlo 2sv. válka po bombardování
  foto:
      V květnu 1945 byla budova ústeckého divadla převedena pod správu českých orgánů a divadlo nazváno „Slovanské divadlo Beneše a Stalina". V červnu 1945 byl název změněn na název „Městské divadlo v Ústí nad Labem". V té době se ustanovil činoherní soubor, který pod vedením ředitele Zd. Vyskočila realizoval 28.7.1945 svou první premiéru - Tylovu Fidlovačku.
• Vůbec prvním poválečným představením v ústeckém divadle byla Smetanova Prodaná nevěsta, kterou s teplickým „Divadlem severu" provedl dirigent Josef Bartl. Divadlo se stalo i působištěm nově založeného „Městského symfonického orchestru", který zde pod taktovkou dr. Kubánka a později i V. Kafky a F. Achace uváděl své koncerty. V prosinci 1945 nastoupil do funkce ředitele divadla K. Jičínský. Po jeho nástupu se brzy začaly poměry v divadle komplikovat. V souboru činohry docházelo k názorové diferenciaci, až nakonec došlo k rozštěpení souboru a po ukončení první poválečné sezóny 1945-1946 byl soubor rozpuštěn.
•  
  Josef Bartl - dirigent, první šéf ústecké opery, šéf opery v letech 1946-1952 a 1956-1960
  foto:
  Řešení se našlo ve zřízení „Ústecko-Karlovarské zpěvohry" (1.8. 1946). Praxe byla taková, že pod vedením šéfa Josefa Bartla a hospodářského ředitele B. Kristejna působila v zimních měsících v Ústí a v letních měsících zajížděla do Karlových Varů. Nejbližšími spolupracovníky zakladatele a šéfa zpěvohry byli dirigent a dramaturg V. Nosek, barytonista a režisér R. Jedlička a výtvarník K. Rendl. Ti se podíleli společně téměř na všech inscenacích. Součástí zpěvohry se stal „Městský symfonický orchestr" doprovázející ústecká představení. Karlovarská představení byla v režii tamějšího lázeňského orchestru. První premiérou zpěvohry byl Smetanův Dalibor, uvedený 16. 8. 1946 v Karlových Varech a 28. 9. 1946 v Ústí n. L.
• V ústeckém divadle působil také operetní soubor. Zahájil svou činnost 14. 11. 1946 premiérou „Loutky" P. Audrona. Soubor vedli K. Holubář, dirigenti V. Kafka s F. Achacem a režiséři F. P. Mrázek s C. Jeřábkem. Pro taneční výstupy v operách a operetách byl zřízen baletní soubor pod vedením choreografa A. Smolíka.
• Od začátku sezóny 1947-1948 byl již angažován vlastní divadelní orchestr a ze zpěvohry se stal výhradně ústecký soubor. 16.6.1948 bylo divadlo přejmenováno znovu. Tentokrát na „Divadlo Zdeňka Nejedlého".
• Ke konci sezóny 1948-1949 došlo k zásadní reorganizaci divadla. Operetní soubor byl přestěhován do Teplic a baletní soubor rozpuštěn. V divadle zůstala opera a od sezóny 1949-1950 byl zřízen nový baletní soubor. Pohraničí bylo posíleno celým ročníkem tanečního oddělení Státní konzervatoře v Praze, který nastoupil v Ústí. Pod vedením choreografky a profesorky L. Hrdinové nastudoval první baletní premiéru „Špalíčku" B. Martinů a uvedl ji 25. 6. 1950.
• V sezóně 1949-1950 byla provedena i reorganizace divadelní sítě. Divadla v Ústí, Tenlicích a Mostě byla sloučena pod jedno ředitelství v Teplicích. Ředitelem spojených divadel byl jmenován T. Šeřinský a později J. Pacl.
• Experiment skončil po necelých dvou letech. Ústecké divadlo se znovu osamostatnilo a na začátku sezóny 1952-1953 byl jeho ředitelem jmenován Vl. Bauer. Na konci sezóny 1951-1952 odešel šéf opery J. Bartl do Košic. Na jeho místo nastoupil J. Budík. O rok později odešla do Prahy choreografka L. Hrdinova a na její místo nastoupil J. Judl.
  
• V roce 1955 se stal šéfem opery O. Lapka a v r. 1956 se vrátil zpět J. Bartl a převzal funkci ředitele divadla a šéfa opery. V roce 1958 nastoupil jako šéf baletu P. Šmok, ale ne na dlouho. V r. 1960 odešel J. Bartl do Prahy a P. Šmok do Ostravy. Ředitelem divadla byl jmenován M. Linka a šéfem baletu R. Braun. Funkce šéfa opery zůstala na dvě sezóny neobsazena. Až v roce 1962 se stal ředitelem J. Šťastný a do funkce šéfa opery nastoupil František Vajnar. V roce 1969 odešel J. Šťastný do Prahy a na jeho místo nastoupil J. Mikula.
• V letech 1967-1968 došlo také k první rozsáhlé rekonstrukci divadla, včetně jeho administrativní části. V roce 1968 došlo k další úpravě názvu divadla. Stalo se „Státním divadlem Zdeňka Nejedlého". V roce 1972 bylo do svazku Státního divadla Zdeňka Nejedlého administrativně přičleněno Činoherní studio.
• V roce 1973 nastoupil nový šéf baletu V. Malcev a roku 1974 se stal šéfem opery P. Vronský.
  
• Rok 1976 byl ve znamení nástupu H. Machové do funkce šéfa baletu, o rok později nastoupil do funkce ředitele Vl. Nemolovský a roku 1979 se stal šéfem opery Norbert Snítil.
• V roce 1984 byl šéfem opery jmenován P. Jonáš, v roce 1986 se stal ředitelem M. Krejčí.
  
• O rok později (1987) byla zahájena rekonstrukce a dostavba divadla. Soubory opery a baletu přešly do náhradního prostoru Domu kultury.
  
• V roce 1989 byl šéfem baletu jmenován J. Blažek.
  
• V roce 1990 bylo divadlo přejmenováno na „Státní divadlo" a do funkce ředitele jmenován P. Jonáš. Funkcí šéfa opery byl pověřen J. J. Wolf, na začátku sezóny 1990-1991 byl šéfem opery jmenován V. Urban, začátkem roku 1991 byl znovu pověřen J. J. Wolf a v roce 1992 se stal šéfem opery Fr. Babický. V roce 1992 byla administrativním vedením baletu pověřena sólistka B. Honsová a uměleckým vedením baletní pedagog a choreografka E. Erkina. Ještě během téhož roku byla B. Honsová jmenována šéfem baletu a E. Erkina dramaturgem a choreografkou baletu s kompetencí k jeho uměleckému vedení.
  
• Od počátku sezóny 1991-92 se soubory opery i baletu připravovaly na zahájení provozu v rekonstruovaném divadle. Otevření divadla bylo stanoveno na 17.prosince 1992. Transformace rozpadajících se státních a komunálních firem, které byly dodavatelé stavebních i technologických celků, však značně komplikovala dokončovací práce. Navíc se divadlo jako investor potýkalo s neustálým nedostatkem finančních prostředků. Důsledkem byly nedodělky, které sice nebránily vlastnímu provozu divadla, ale vyvolaly pochybnosti o připravenosti budovy k veřejnému užívání a staly se důvodem k nezkolaudování divadla. Spor divadla s magistrátem o otevření divadla ve stanovené termínu skončil až v noci před 17.prosincem, kdy rada města odvolala ředitele divadla Petra Jonáše, řízením divadla pověřila náměstka primátora ing.Jiřího Bavora a ten rozhodl o neotevření divadla.
• 1993- Počátkem roku 1993 byl řízením divadla pověřen František Ulma. Soubory opery a baletu hrály výhradně na zájezdech, protože nájem v náhradním prostoru Domu kultury byl ukončen ke konci roku 1992. V květnu 1993 byl ředitelem divadla jmenován Josef Novák. S novou sezónou se do ústeckého divadla po letech vrací dirigent Miroslav Homolka.
  
• 23.září 1993 bylo Státní divadlo v Ústí nad Labem přejmenováno na Městské divadlo Ústí nad Labem.
  
• 8.října 1993 byla budova divadla otevřena slavnostním koncertem. Prvním představením v rekonstruované budově byla Smetanova Prodaná nevěsta. Následovaly premiéry Pucciniho opery Tosca a Adamova baletu Giselle. Premiérou Straussovy operety Netopýr 31.12.1993 se obnovuje tradice odpoledních silvestrovských představení.
• V roce 1994 divadlo opět vyjíždí do zahraničí. Operní soubor s Cimarosovým Tajným manželstvím do Finska a s Mozartovou Figarovou svatbou do Belgie, baletní soubor s Prokofjevovým Romeem a Julií do Solingenu a s Adamovou Giselle do Zittau. Sezona 1993-94 končí premiérou Bizetovy opery Carmen.
  
• Počátkem sezóny 1994-95 angažuje ředitel Josef Novák šéfa baletu choreografa Ondreje Šotha. Jeho první ústeckou inscenací je Ravelovo Bolero a Orffova Carmina Burana.Koncem června 94 odchází z funkce sbormistra Tomáš Fiala. 16.12.1994 je v české premiéře uvedena jedna z částí Pucciniho Triptichu Sestra Angelica spolu s Leoncavallovými Komedianty.
  
• V květnu 1996 rezignuje Josef Novák na funkci ředitele divadla, vedením divadla je pověřen ekonomický náměstek Petr Vlasák, který je vzápětí jmenován do funkce ředitele divadla. Koncem června 96 dochází i ke změně na postu šéfa opery. Novým šéfem opery je jmenován Paul Mauffray, který v srpnu 1996 angažuje sbormistra a dirigenta Tvrtka Karloviče.V červenci 1996 je předána do užívaní dostavba historické budovy divadla. V prosinci 1996 dochází k další změně na postu šéfa opery, kterým se stává Trevis Halton.
  
• V září 1997 je šéfem opery jmenován Lubomír Havlák. K významným úspěchům jeho funkčního období patří bezesporu inscenace Verdiho opery La Traviata a Gounodovy opery Faust a Markétka. Koncem sezóny 1997-98 odchází s funkce šéfa Baletu Ondrej Šoth a vedením baletu je pověřena Marilena Halaszová.
  
• V srpnu 1998 je odvolán ředitel Petr Vlasák a a do funkce ředitele divadla je jmenován Petr Jonáš. V září 1998 je angažován dirigent Norbert Baxa. První jím nastudovanou inscenací je Dvořákův Jakobín, uvedený v premiéře 10.října 1998.
• V lednu 1999 je do funkce šéfa baletu jmenován choreograf Josef Starosta. V srpnu 1999 odchází z funkce šéfa opery Lubomír Havlák a šéfem opery je jmenován Norbert Baxa. Začátek sezóny 1999-2000 je ve znamení 90.výročí divadla. V jubilejní den 17.září 1999 je provedením IX.symfonie L.van Beethovena zahájen festival, který je zakončen 21.9.1999 premiérou Mozartovy Kouzelné flétny.
  
• V říjnu 1999 je angažován sbormistr Pavel Baxa.
• V lednu 2000 je šéfem baletu jmenován Vladimír Nečas. Josef Starosta zůstává v baletním souboru jako choreograf. 23.5.2000 je v jeho nastudování uvedena premiéra Máchova baletu Broučci.V červnu 2000 je zahájen 1.ročník mezinárodního operního kursu, který divadlo pořádá s The University of British Columbia z kanadského Vancouveru. V rámci kursu je nastudována opera W.A.Mozarta Zahradnice z lásky, která je po ústecké premiéře uvedena i ve Stavovském divadle v Praze.
  
• V roce 2003 získává Městské divadlo čestnou cenu Libušku, udělenou laickou porotou na festivalu Opera 2003 v Národním divadle, za inscenaci Čajkovského Eugena Oněgina.
  
• 1.července 2004 je Městské divadlo Ústí nad Labem přejmenováno na Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem.
  
• 3.září 2004 je uvedena  v rekonstruovaném areálu Letního kina v Ústí nad Labem Verdiho opera Aida.