Recenze na incenaci Otella v Hudebních rozhledechOtello v Ústí nad Labem - WeiLong Tao
Lenka Šaldová, Hudební rozhledy 05/09
Otello - propagační foto k inscenaci foto: www.operabalet.cz
V minulé sezoně poprvé zpíval v České republice – a hned získal Cenu Thálie. Čínský tenorista WeiLong Tao v Ústí nad Labem debutoval jako Offenbachův Hoffmann – a co více, přímo pro ústecké divadlo tuhle roli poprvé nastudoval. Inu, opět se ukazuje, že pozoruhodného interpreta může prozíravý ředitel získat i pro nebohaté regionální divadlo: to když mu dá možnost potkat se ve správnou chvíli se správnou rolí. Kontakt byl navázán – a WeiLong Tao se nyní na ústecké jeviště vrátil jako charismatický Otello: temperamentní chlap ve slušivé bílé uniformě se zlatými výložkami či s odhalenou hrudí, jehož gesta odrážejí neustálé vnitřní napětí. Chvíli prudce reagující vládce, chvíli potácející se uzlíček nervů. Velmi životná postava – ve které interpret patrně do značné míry uplatnil své předchozí jevištní zkušenosti s Otellem. Soudě podle toho, jak ostatní postavy pod vedením režisérky Ireny Žantovské vycházejí ploše, jednostrunně. Valeria Vaygant – ušlechtile se tvářící andělská Desdemona v bílých či zlatobílých šatech. Nikolaj Někrasov – úlisný, ďábelský Jago v černé uniformě, evokující nejspíše uniformu fašistickou. Více nežli jevištním jednáním dokážou oba vyjádřit hlasovým projevem: Někrasov výrazně expresivním (nejen v efektních forte), Vaygant zvláště v posledním jednání ztišeně niterným.
Výtečné obsazení, výbušné, emotivní hudební nastudování Norberta Baxy, precizní orchestr i sbor – ústecký Otello dokazuje značný potenciál a značnou profesionalitu ústeckého divadla. Jen by to ještě chtělo skutečně tvůrčí inscenátory, schopné skutečné jevištní výpovědi – takové, kteří by například dokázali v jedinečném jevištním projektu zúročit praxi, kterou ředitel Tomáš Šimerda zavedl, totiž studování oper v jediném obsazení. Režisérčina slova o „přemíře utrpení z přemíry touhy“ jako východisku inscenační práce a o „brutalitě přírodní síly a pudových vášní v kontrapozici k niterné harmonii nesobecké lásky“ se krásně vyjímají v programu, leč na jevišti z toho k vidění mnoho nebylo. Výtvarnice Dana Hávová úplně zbytečně po každém jednání přestavuje praktikábly, schody a zábradlí, aniž by dosáhla více nežli vlastně popisného náznaku prostředí. A Irena Žantovská tu aranžuje veskrze popisné akce, tu umělé, stylizované tanečky a jindy zase svazuje interprety do symbolických živých obrazů. Z tohoto hlediska je pro mě ústecký Otello zcela zahozenou šancí.
Ústí nad Labem, Severočeské divadlo opery a baletu – Giuseppe Verdi: Otello. Dirigent Norbert Baxa, režie Irena Žantovská, scéna a kostýmy Dana Hávová, pohybová spolupráce Vladimír Gončarov, sbormistr Milan Kaňák. Premiéra 27. 3. 2009.
|