Pro on-line rezervaci vstupenek slouží jako přihlašovací jméno Váš e-mail, použitý dříve při registraci do klubu přátel divadla, heslo je stejné jako do klubu přátel divadla.
V případě zapomenutého či nesprávného hesla lze vygenerovat nové heslo a poslat si jej na e-mail. Je také možné provést novou registraci s novým e-mailem.
Jednatel společnosti Severočeské divadlo s.r.o. svolává řádnou valnou hromadu společnosti na den 20.11.2024 ve 13.00 hod. Zasedání se uskuteční v historické budově Severočeského divadla s.r.o. v Ústí nad Labem, Lidické náměstí 1710/10 ve 2. patře.
E-mail: severoceskedivadlo@seznam.cz
Telefon: +420 210 082 134
Cikánské kořeny / íInscenace, která se zrodila před 8 lety v Banské Bystrici na Slovensku, je tam po 8 letech dodnes na repertoáru a je vyprodaná. Stal se z ní vlastně stejný fenomén jako je např. u nás taneční muzikál Edith – vrabčák z předměstí. Rámec představení tvoří atraktivní prostředí etnické a popkulturní komunity. Je to příběh „o lásce na pranýři“ – dvou lidí ze dvou odlišných světů, včetně konfliktního vyvrcholení. Dvěma linkami dvou tanečních jazyků - současného tance a stylizovaného temperamentního folklóru nám oba choreografové vypráví příběh, který má plno napětí a zvratů, výbušných i lyrických pasáží.Autorkou námětu a libreta je úspěšná slovenská režisérka a choreografka Dana Dinková, která spolu s Jaroslavem Moravčíkem k inscenaci vytvořila také režii a choreografii. Dinková vytvořila tu současnou taneční linii a Moravčík, bývalý umělecký šéf slovenského Sluku (světoznámý folklórní slovenský soubor), autor mnoha choreografií tanečních i muzikálových, vynikající odborník, je autorem rytmické, stylizovaně folklórní linky představení. Jeho choreografie jde až na úroveň známé taneční a superrytmické skupiny Stomp. Obě linky se organicky a kontrastně prolínají a tvoří (z hlediska diváka) ideální celek. Neobyčejný kolorit představení dotváří hudba světoznámého skladatele Gorana Bregoviče, který je jedním z nejvýznamnějších současných skladatelů Balkánu. Studoval hru na housle a jako šestnáctiletý založil kultovní rokovou skupinu Bílý knoflík, která vydala celkem třináct alb. V tomto období vytvořil Bregovič také nezapomenutelnou hudbu Čas Cikánů (1989). I jeho další tvorba je typická návratem k slovanským a cikánským kořenům. V polovině osmdesátých let začal skládat také filmovou hudbu. Úspěšný tandem vytvořil s filmovým režisérem Emirem Kusturicou, jejichž filmy jako Dům k pověšení (1989, cena na MFF v Cannes) či Underground (1995, Zlatá palma na MFF v Cannes) se svou poetikou a originalitou zapsali mezi nezapomenutelná díla světové kinematografie. Při poslechu Bregovičových skladeb absolvujete rychlokurz evropské hudební historie, zatančíte si v divokém rytmu cikánských písní, melancholicky se zasníte u rockové balady a nakonec se necháte ohromit andělsky čistými hlasy dětského chóru doprovázeného hudbou ze syntetizátoru. Někdy se vám dokonce stane i to, že vše výše zmíněné vyslechnete v pouhých pěti minutách jedné jediné skladby. Chaos? V podání jiného skladatele možná, ale Goran Bregovič je mistrem v kombinování nezkombinovatelného, důkazem čehož jsou jeho emoční silné skladby vytříbené formy, v nichž žádný z mnoha různorodých prvků kupodivu nikdy nepůsobí rušivě. Bregovič má prostě cit pro mísení zdánlivě nesourodých směsí, což je zřejmě dáno i tím, že žil a vyrůstal v etnicky a kulturně nejbohatším místě současné Evropy. V místě, kde se střetávají hned tři odlišné náboženské kultury – pravoslavná, katolická a muslimská. více o tomto představení... |