• E-MAIL:
divadlo.usti@operabalet.cz
marketing@operabalet.cz
(rezervace, vstupenky)

• NAŠE ADRESA:
  Lidické náměstí 10
  Ústí nad Labem
  400 01

• IČO: 22774289
  DIČ: CZ22774289

MAPA:

---

ZVEME VÁS NA:

---

   

NAŠI PARTNEŘI:

Wagnerova dramatická balada Bludný Holanďan     Běžně se uvádí, že inspirací k vytvoření Bludného Holanďana byla 24 denní dramatická cesta po moři, kterou Wagner prožil, když bez pasu prchal se svou ženou a psem Robberem v roce 1839 z Rigy před svými věřiteli přes Londýn do Paříže. Plavba byla velice dobrodružná, loď se několikrát zmítala v bouři a vichřicích, nakonec musela na čas zakotvit u norského pobřeží. V Paříži se Wagner osobně seznámil s básníkem Heinrichem Heinem, který známou, před ním již mnohokrát zejména v Anglii literárně i dramaticky zpracovanou legendu o prokletém holandském námořníkovi vylíčil ve své novele „Aus den Memoiren des Herrn von Schnabelewopski“ (1834). Wagner chtěl v Paříži proniknout na operní jeviště nejen svými dosavadními operami, ale především novým dílem. Právě podle Heineho novely, kterou ostatně znal již dříve, vytvořil skicu k opeře Bludný Holanďan. Tu zadal Velké opeře v Paříži, ale zájem o nové dílo zde nebyl. Přijali pouze skicu libreta a Wagnerovi za ni zaplatili 500 franků.  Podle ní napsal operu Pierre Louis Dietsch, jehož Le Vaisseau fantôme (Přízračný koráb) byl bez úspěchu uveden 9. listopadu 1842. Wagner byl ovšem námětem silně zaujat, skicu přepracoval v libreto a pustil se do komponování. Nejprve vznikla klíčová balada Senty z 2. jednání, což je příznačné, neboť Senta je, vzdor názvu díla, ústřední postavou opery a ve své baladě líčí příběh bludného Holanďana.     Na opeře pracoval Wagner s mimořádným zaujetím a rychle. V květnu 1841 vzniklo během deseti dnů libreto a mezi červencem a listopadem téhož roku hudba. Celou operu označil jako dramatickou baladu.     O novou Wagnerovu operu sice projevoval zájem Berlín, premiéra se nicméně uskutečnila 2. ledna 1843 v Drážďanech pod skladatelovou taktovkou. Sentu zpívala významná primadona Wilhelmina Schröder-Devrient a v roli Kormidelníka vystoupil pěvec českého původu  Josef Tichatschek, který zde významně přispěl k úspěchu nedávno uvedeného Rienziho, a později se stal prvním Tannhäuserem. K neúspěchu premiéry přispěla i špatně obsazená titulní postava Johannem Michaelem Wächterem,  pěvcem s velkým břichem a neohrabaným hereckým projevem. Obecenstvo, které čekalo, že Bludný Holanďan bude ve stylu úspěšného Rienziho, bylo novinkou rozčarováno a kýžený úspěch se nedostavil. Bludný Holanďan zmizel po čtyřech představeních z repertoáru. Následovala uvedení v Rize a Kasselu a konečně v Berlíně, kde byl uveden na začátku roku 1844, ale také bez většího úspěchu, přestože se premiéra celkem líbila. Pro uvedení opery v Curychu v roce 1852 (pod skladatelovou taktovkou) provedl Wagner některé retuše, zejména instrumentační. Další revize pokračovala v následujících letech (citace motivu vykoupení v závěru předehry i v závěru celého díla), operou se skladatel zabýval téměř do své smrti. Wagner operu původně koncipoval v jednom celku, chtěl, aby se hrála jako balada bez přestávky,  ale pro drážďanskou premiéru ji musel rozdělit do tří dějství. Teprve při jejím prvním uvedení v Bayreuthu v roce 1901 zazněl Bludný Holanďan v původní skladatelově koncepci bez přestávky. Sentou tehdy v Bayreuthu debutovala naše Ema Destinnová.     Hudebně stojí Bludný Holanďan sice na začátku cesty k hudebnímu dramatu, nicméně má již všechny rysy koncepce pozdějších Wagnerových děl. Začíná se zde významně pracovat s motivy – ty hlavní jsou exponovány hned v třídílné předehře: Holanďanův, s charakteristickou kvartou a kvintou, motiv vykoupení a motiv námořníků. Motiv vykoupení slyšíme i v Sentině baladě a pak na dalších místech opery. Titulní postava je psána pro hrdinný německý baryton, specifický hlasový obor, jehož základy najdeme v Marschnerových a Weberových operách. Jeho úvodní árie, spíše bychom měli mluvit o monologu, ukazuje cestu k budoucím operám. Přesto v opeře najdeme ještě části konvenující s dobovou italskou a francouzskou operou, jako je např. Dalandova árie nebo jeho duet s Holanďanem. V opeře najdeme také velice náročné sbory – sbor námořníků v 1. dějství, sbor dívek v 2. dějství a zejména velkou sborovou scénu na začátku dějství posledního.     Bludný Holanďan patří k nejčastěji uváděným Wagnerovým operám. Zbyněk Brabec více o tomto představení...

© 2024 Severočeské divadlo, design & code by Marek Russ