MANONopera o 5. dějstvích
1. dějství
Na dvoře hostince v Amiens volají bohatý Brétigny, starý Guillot de Morfontaine a jeho tři přítelkyně Pousette, Javotte a Rosette netrpělivě hostinského, který na sebe s jídlem nechá dlouho čekat. - Tu přjíždí kočár z Arrasu. Dvůr hostince se rychle zaplní zvědavci. Mezi cestujícími je mladé děvče, zmožené dlouhou cestou: Je to Manon, kterou má její bratranec Lescaut pro její přílišnou chuť do života dopravit do kláštera.
Sotva se Lescaut vzdálí, aby došel pro Manonina zavazadla, už se ke krasavici vtírá roztoužený Guillot a chlubí se jí svým bohatstvím. Všichni se starcovým dvořením baví, jen Lescaut dotěrnému nápadníkovi rozzlobeně vyčiní a kárá Manon, že dopustí, aby ji neznámý muž oslovoval. Po dalších důrazných napomenutích je nechá opět o samotě, aby si v hostinci vedle v klidu vypil své víno.
Manon začne srovnávat osud, který ji čeká, se životem v luxusu , o kterém se právě dověděla. - Zatímco její bratranec sedí u vína a u karet, nachází dívčina krása nového obdivovatele: Je jím mladý kavalír Des Grieux, který je na cestě ke svému otci, hraběti Des Grieux, ale právě zmeškal svůj kočár. Bude muset čekat ještě jeden den, ale pohled na Manon mu dává zapomenout na tuto nepříjemnost. Manon je nejprve zdrženlivá, potom však podléhá své touze po nových prožitcích a na otázky mladého muže mu vypráví, pro jaký osud byla určena. Des Grieux se rozhodne, že cestu ke svému otci přeruší, aby společně s Manon uprchl do Paříže. V bouřlivé zamilovanosti oba prchají v Guillotově voze. - Lescaut obviní starého Guillota, že unesl jeho sestřenku, nicméně ten trvá na tom, že je nevinen. Všichni se škodolibě smějí.
2. dějství
Des Grieux a Manon žijí ve své mladistvé zamilovanosti již nějaký čas spolu. V malém bytě, který sdílejí, píše Des Grieux právě dopis svému otci, v němž mu nadšeně básní o Manon. Náhle násilím vpadnou dovnitř dva muži, Lescaut a Bretigny, převlečení za strážníky. Lescaut požaduje zpět svoji sestřenku. Des Grieux tvrdí, že si chce Manon vzít, a na důkaz ukazuje dopis, který píše svému otci.
Zatímco se zdá, že Lescaut se pomalu uklidňuje, dává Brétigny Manon potají na vědomí, že Des Grieux bude ještě téhož večera zatčen. Pokud by ho Manon varovala a uprchla s ním, nechal by hrabě svého syna vydědit. Čeká ji život v bídě, po boku policejně hledaného člověka. Pokud by však mlčela, leží jí u nohou celé jeho, tedy Bretignyho, bohatství. Navzdory své lásce k Des Grieuxovi Manon Brétignyho vyděračskou nabídku přijímá. Oba muži spokojeně odcházejí. Také Des Grieux odchází, aby odeslal dopis svému otci.
Ponechána o samotě se svou vnitřní rozervaností loučí se Manon nakonec rezignovaně se svým malým bytem, místem svého štěstí. Pokouší se nedat najevo svůj vnitřní boj, když se Des Grieux vrátí a vypráví jí své sny o místě, kde spolu budou šťastni. Ozve se zaklepání. Des Grieux, nedbaje Manoniných proseb, otvírá dveře: Je přemožen a odvlečen služebníky svého otce.
3. dějství
PRVNÍ OBRAZ:
Na lidové slavnosti na promenádě Cours-la-Reine potkávají tři dámy Pousette, Javotte a Rosette svého starého kavalíra Guillota de Morfontaine, o kterém si myslely, že se ho konečně zbavily. Také Lescaut, hrající si na bohatého kavalíra, je tu, a stejně tak Manon zavěšená do Bretignyho, a konečně také starý hrabě Des Grieux.
Kouzelná Manon stojí ve středu zájmu všech, všichni jí padají k nohám. Hrabě se Bretignymu mimochodem zmíní o tom, že cestuje ke svému synovi, který se zklamán životem rozhodl, že přijme kněžské svěcení. Manon se pokouší zjistit něco přesnějšího o bývalém milenci, na kterého nemůže zapomenout, avšak hrabě jí dává pouze vyhýbavé odpovědi.
Starý Guillot, který nelituje námahy ani peněz, aby krásnou Manon odloudil svému rivalu Brétignymu, dokonce pro její pobavení angažoval balet opery. Avšak Manon si nevšímá ani starce ani představení baletu. Záleží jí jen na tom, aby se dostala ke svému milenci.
DRUHÝ OBRAZ:
V klášteře Saint-Sulpice několik bohatých dam s nadšením vychvaluje kázání kněze Des Grieux. V hovoru se svým synem se hrabě pokouší odvrátit mladého muže od definitivního rozhodnutí vstoupit do řádového života. Nicméně marně, Des Grieux zůstává neoblomný: Klášter je pro něho jedinou cestou, jak může definitivně zapomenout na svou milovanou. Když je sám, ponoří se do modliteb. - Tu před ním náhle stojí Manon a ujišťuje ho o své lásce. Des Grieux ji nejprve odmítá, pak však velmi rychle podlehne jejím něžným slovům a gestům. Oba si bouřlivě vyznávají lásku a znovu prchají.
4. dějství
Celá nóbl společnost se sejde v hotelu Transylvania, kde se navzdory královskému zákazu hraje o peníze. Lescaut se předvádí jako profesionální falešný hráč. Guillot de Morfontaine se vychloubá tím, že napsal posměšné verše proti regentovi, ty se ale ze samé opatrnosti odváží přednést jen v náznacích.
Všichni se mu posmívají. - Náhle se v herně objevují Des Grieux a Manon. Kavalír doufá, že v hazardní hře získá jmění, protože luxus, který Manon potřebuje, jeho finanční prostředky rychle zlikvidoval. Guillot ho vyzývá ke hře. Des Grieux vyhrává, ale Guillot ho obviní z falešné hry. Zatímco se Des Grieux ještě pokouší hájit, dorazí hrabě s policií, neboť Guillot mu tajně podal zprávu, a nechává zatknout svého syna i Manon.
5. dějství
Na silnici do Le Havru. Des Griex byl rychle znovu propuštěn, avšak Manon má být spolu s jinými ženami deportována jako prostitutka do Ameriky. Jejímu bratranci Lescautovi a Des Grieuxovi se podaří podplatit jednoho dozorce a dostat se k ní. Oba milenci si padnou do náruče. Cesta k útěku je volná, avšak Manon je zcela vysílena útrapami i strádáním dlouhého pochodu a umírá v Des Grieuxově náruči.
|