• E-MAIL:
divadlo.usti@operabalet.cz
marketing@operabalet.cz
(rezervace, vstupenky)

• NAŠE ADRESA:
  Lidické náměstí 10
  Ústí nad Labem
  400 01

• IČO: 22774289
  DIČ: CZ22774289

MAPA:

---

ZVEME VÁS NA:

---

   

NAŠI PARTNEŘI:

Mozartův „Únos ze serailu I když je všeobecně známo, jak zázračně plodným skladatelem byl Wolfgang Amadeus Mozart, přece nás znovu překvapí, že seznam jeho hudebně dramatických děl obsahuje 24 zpěvoher a oper. Čtrnáct prvních z těchto skladeb je vcelku v zajetí rokokové konvence, kolísající mezi formou pastýřské hry, lidového singspielu či madrigalu, některé však síla a originalita Mozartovy invence povznesla nad soudobou produkci a zajistila jim životnost (Bastion a Bastienka, Chytrá zahradnice, Divadelní ředitel). Prvním zralým Mozartovýn dílem byla jeho patnáctá opera Idomeneus, král krétský. Po jeho úspěšné premiéře v Mnichově v lednu 1781 se Mozart nejen dostal mezi uznávané hudební dramatiky, ale zejména z tohoto úspěchu načerpal sebevědomí a odvahu odvrhnout pouta poddanství, která jej tížila ve službách salcburského arcibiskupa hraběte Colloreda. Mozart těžce nesl, že jeho skladby byly provozovány pouze na arcibiskupově dvoře, že on sám směl koncertovat pouze svému pánovi. Tentokrát zůstal hluchý k prosbám i varování svého otce a po prudké výměně názorů se se svým pánem definitivně rozešel. Doufal, že se jako úspěšný operní skladatel uplatní ve Vídni právě v té době, kdy císař Josef II. otvíral německou zpěvohru. Nic nemohlo být Mozartovi vítanější. Z jeho korespondence víme, jak toužil odvrhnout italskou operní konvenci se vším všudy a komponovat operu v národním jazyce — německy — a v národním duchu. Netušil, že císař zakládá zpěvohru spíše z politických ohledů, že sám tíhne k italské kultuře a jeho oblíbencem zůstává dvorní skladatel Salieri. To vše Mozart nevěděl a nedbal toho. Vždyť toužil po dalším úspěchu a uplatnění svého umění v širších kruzích společnosti také proto, že se rozhodl založit rodinu a začít nový život. S nadšením tedy uvítal císařskou objednávku na novou německou zpěvohru (singspiel), která měla název „Belmonte a Konstance aneb Únos ze serailu". Mozart dal dílu více než zručnost, mistrovství, znalost formy a talent — komponoval je s mimořádným citovým zaujetím — právě v té době přemáhal tak jako Belmonte překážky, které se stavěly do cesty jeho lásce a musel nakonec podobně jako hrdina opery přikročit k dobrodružnému řešení, aby svou milovanou získal. Jmenovala se Konstance, právě tak jako hrdinka opery. Sňatkem s Konstancí Weberovou oslavil Mozart úspěšnou premiéru Únosu ze serailu. Citová hloubka a přímo romantická vřelost milostných árií a duet je jedním z hlavních rysů tohoto Mozartova díla. Tento singspiel však splňoval celou řadu dalších podmínek, aby si udržel přízeň tehdejšího obecenstva. Už sám jazyk — němčina — srozumitelný vídeňskému publiku a nadto mluvené spojovací texty, próza střídající hudební čísla. Dále pak „turecký" námět, který byl ve Vídni oblíben už celá dvě století a od doby zažehnání tureckého nebezpečí příjemně vzrušoval. Účinná je rovněž i rovnováha mezi vážnými a komickými prvky — vedle příběhu milenců Konstance a Belmonta se odehrává příběh lásky Belmontova sluhy Pedrilla a jeho milé, koketní komorné Blonde. Živel vyloženě komický pak zastupuje krvelačný a hloupý strážce pašova harému Osmin. A pak sám paša Selím vychází vstříc tehdejším humanistickým a svobodomyslným názorům. Jako by tento turecký despota byl stoupencem idejí J. J. Rousseaua nebo ideálním členem vídeňské zednářské lóže. Když dopadne únosce s uprchlicemi Konstancí a Blondou, nenařídí — jak by se na řádného tureckého pašu slušelo — hromadnou popravu, ale s porozuměním pro věrnou lásku a odvahu dává všem milost a je za to dokonce i svými divokými janičáry oslavován jako ideální osvícený vladař. Není tedy divu, že premiéra měla u obecenstva mimořádný ohlas. Únos ze serailu nalezl své obecenstvo hned příštího roku (1783) v Praze. S mimořádným ohlasem jej provedla ve Stavovském divadle Wamrova společnost a zahájila tak skvělou kapitolu Mozartových oper v pražském hudební životě. (Použito výňatků z článku dr. L. Šípá Mozartův Únos ze serailu) více o tomto představení...

© 2024 Severočeské divadlo, design & code by Marek Russ