Pro on-line rezervaci vstupenek slouží jako přihlašovací jméno Váš e-mail, použitý dříve při registraci do klubu přátel divadla, heslo je stejné jako do klubu přátel divadla.
V případě zapomenutého či nesprávného hesla lze vygenerovat nové heslo a poslat si jej na e-mail. Je také možné provést novou registraci s novým e-mailem.
Jednatel společnosti Severočeské divadlo s.r.o. svolává řádnou valnou hromadu společnosti na den 20.11.2024 ve 13.00 hod. Zasedání se uskuteční v historické budově Severočeského divadla s.r.o. v Ústí nad Labem, Lidické náměstí 1710/10 ve 2. patře.
E-mail: severoceskedivadlo@seznam.cz
Telefon: +420 210 082 134
Antonín Dvořák : Čert a KáčaKdyž psal Antonín Dvořák operu "Čert a Káča", měl již za sebou četné skladatelské úspěchy domácí i mezinárodní. V roce 1895 se definitivně vrátil z Ameriky. Za hranicemi i doma zněla jeho Novosvětská symfonie, k posluchačům vroucně promlouval steskem po domově Violoncellový koncert h moll. Po deseti letech sahá Dvořák po domácí tradici. Komponuje symfonické básně na námět Erbenovy "Kytice" (Vodník,op. 107, Polednice, op. 108, Zlatý kolovrat, op. 109, Holoubek,op.110). Současně hledá i námět na novou operu (v pořadí sedmou). Začátkem roku 1898 získává v soutěži Národního divadla první cenu libreto mladého spisovatele Adolfa Weniga "Čert a Káča" (původně "Ovčák"). Dvořáka zaujme český půvab pohádky o chytrém ovčákovi a hubaté Káče, kteří zvítězí v boji s peklem. Autor však dále odkryje a vyzdvihne jiný moment - dominujícím prvkem syžetu není vítězství důvtipu ovčáka Jirky nad hloupým čertem Marbuelem, ale dobově aktuální a politicky všestranně cítěný motiv - osvobození lidu od útlaku roboty a odevzdání moci do rukou jeho zástupce. Dílo vznikalo rychle, jakoby ze spontánní radosti z práce. Dvořák zpracoval libreto v jednotném hudebním proudu, používal příznačných motivů charakterizujících jednotlivé postavy opery a dramatických recitativů. Lyrická struna, tak příznačná pro jeho tvorbu, se v tomto dííe nemohla naplno rozeznít. Avšak zaposloucháme-li se do hudební stylizace l. dějství, odehrávajícího se v hospodě při muzice, kde autor jedinečně a naprosto osobitě charakterizuje atmosféru venkovského posvícení, do humorné jadrnosti pekla dějství druhého či zadumanosti závěrečného dějství uvedeného vznosnou polonézou, jsme strženi Dvořákovým mistrovstvím. Duchaplná, důmyslná hra s motivy, bohatá instrumentace, jadrná melodika. Úsměvné libreto zpracoval Dvořák v ryze českém, lidovém pojetí, dobově aktuálním a přitom nepostrádajícím nic z pravé české pohádky. Od své premiéry v listopadu 1899 patří tato opera vedle "Rusalky" a "Jakobína" k posluchačsky nejoblíbenějším, ba lze zde mluvit o úplném zlidovění. Josef Bohuslav Foerster : "Podléhám naprosto a rád opojivému zvuku jeho lyry, ztrácím veškerou schopnost kritizovati, slyším-li jeho skladby, a stávám se posluchačem, jenž až do posledních výběžků svých nervů spolu cítí, jenž spolu zpívá, jásá, pláče a sní, nepociťuje pro ty okamžiky břemene žití a jeho nekonečného smutku..." - HER --více o tomto představení... |