Pro on-line rezervaci vstupenek slouží jako přihlašovací jméno Váš e-mail, použitý dříve při registraci do klubu přátel divadla, heslo je stejné jako do klubu přátel divadla.
V případě zapomenutého či nesprávného hesla lze vygenerovat nové heslo a poslat si jej na e-mail. Je také možné provést novou registraci s novým e-mailem.
Jednatel společnosti Severočeské divadlo s.r.o. svolává řádnou valnou hromadu společnosti na den 20.11.2024 ve 13.00 hod. Zasedání se uskuteční v historické budově Severočeského divadla s.r.o. v Ústí nad Labem, Lidické náměstí 1710/10 ve 2. patře.
E-mail: severoceskedivadlo@seznam.cz
Telefon: +420 210 082 134
EVŽEN ONĚGINObsah opery EVŽEN ONĚGIN I.obraz: Zpěv dcer dá podnět statkářce Larině a chůvě Filipěvně ke vzpomínkám na staré časy. Starší dceru - vážnou Taťánu - naladí píseň k idylickému snění, kterému se mladší veselá a bezstarostná Olga nestačí dost vysmívat. Odpolední poklid rozruší návštěva mladého statkáře Lenského, básníka, Olžina snoubence. S ním přijíždí i jeho přítel Oněgin, znuděný lev petrohradských salónů, který se usadil v blízkosti na statku zděděném po strýci. Taťána si ve své fantazii už dávno vytvořila ideál muže, jenž se jí nyní ztotožní s Oněginem, a zamiluje se do něho první hlubokou láskou. II. obraz: Uplynul čas. V noci, kdy se člověk snáze odhodlavši k rozhodným činům, Taťána píše Oněginovi dopis, ve kterém se mu vyzná ze svého citu. III. obraz: Místo odpovědi na dopis přichází sám Evžen. Dojat čistotou Taťánina vyznání, zpovídá se jí, že je neschopen jakéhokoliv vznětu. Trapnou scénu ukončuje povýšeným mravním ponaučením. IV. obraz: Oněgin se objeví znovu u Larinů teprve na domácím plese, pořádaném na počest Taťániných narozenin. Její smutné pohledy a jízlivé poznámky venkovských klepen ho dráždí a z rozmrzelosti, že se nechal Lenským na tento hloupý bál přivést, vyprovokuje jej k žárlivosti, když mu nečekaně začne přebírat Olgu v tanci. Nakonec ho svou chladnou ironií dožene k tomu, že jej v citu přátelství uražený Lenský vyzve na souboj. V.obraz V mlhavém zimním ránu se Loňský v předtuše smrti loud v myšlenkách se životem. Oněgin, který se cítí vinen a nejraději by vše vzal zpět, nenajde sílu k přímé omluvě a falešná hrdost, střežená „znalcem" v otázkách soubojů sekundantem Zarěckým, je poslední příčinou zbytečné tragédie. VI. obraz: Pronásledován výčitkami svědomí, snažil se Oněgin na cestách zapomenout na přítelovu smrt. Neuspokojen vrací se po létech zpět; hledá neustále rozptýlení, z lodi přichází přímo na ples. Tam se setká s Taťánou, nyní ženou knížete Gremina. VII. obraz: Úlohy se obrátily. Oněgin marně očekává odpověď na své dopisy, kterými se přiznává Taťáně ke svému vzplanutí. Překvapí ji, tonoucí v slzách nad jeho psaním. Marně se ji snaží pro sebe získat. Taťáno, která našla již smysl svého života ve službě válkou poznamenanému knížeti Greminovi, staví tento smysl nad volání svého stále ještě živého citu k Oněginovi. Cesty obou se navždy rozcházejí, (jn) |