• E-MAIL:
divadlo.usti@operabalet.cz
marketing@operabalet.cz
(rezervace, vstupenky)

• NAŠE ADRESA:
  Lidické náměstí 10
  Ústí nad Labem
  400 01

• IČO: 22774289
  DIČ: CZ22774289

MAPA:

---

ZVEME VÁS NA:

---

   

NAŠI PARTNEŘI:

PEER GYNT /taneční divadlo/ PEER GYNT - OBSAH Taneční divadlo o 10-ti obrazech s nahrávkou na námět dramatické básně Henrika Ibsena 1. obraz – Před chalupou Gyntových Matka Aase starostlivě vyhlíží Gynta, který vyrazil na toulky lesem. Kolem projde několik vesničanů, kteří směřují na svatební hostinu do Haegestad. Aase si povzdechne, nevěsta Ingrid mohla být Peerovou, kdyby nečekal na princeznu. Přibíhá Peer jako velká voda, vzrušeně vypráví matce neuvěřitelné příhody, tančí s ní jako se sobě rovnou kamarádkou. Aase celá udýchaná kolísá mezi zlostí a starostí, peskuje syna za ztřeštěnost a povalečství, vyčítá mu chátrající stavení a nestálost, ukazuje na Ingridin dům, kde se chystá svatba. Mezi lidmi, kteří se ubírají na svatbu je i Solvejg, která by si ráda získala přízeň Peera. Ingridina svatba v Peerovi probudí ješitnost i žárlivost a i přes matčiny protesty odchází udělat skandál na Haegstadu. 2. obraz – Dvůr Haegstadu Přicházejí svatebčané, popíjejí, blahopřejí nevěstě a ženichovi. Panuje veselá nálada, tančí se veselé tance. Peerův příchod naruší svatební veselici. Vybízí děvčata do tance, ale jejich chlapci mu v tom podrážděně brání. Při střídání partnerek naráží Peer i na Solvejg. Je jí okouzlen. Vybízí ji k tanci, Solvejg odmítá, ale i v jejím srdci vzplál oheň lásky. Peer pokračuje v tanci. Vytrhne vyděšenou Ingrid ze skupiny přihlížejících a unese k všeobecnému rozhořčení a pohoršení ze statku do hor. Ingrid imponuje Peerova drzost a arogance a probudí v ní touhu podlehnout jeho smyslnosti. Na úzké stezce vysoko v horách Peer Ingrid opustí. 3. obraz – v horách nad vesnicí Když opustil Ingrid, toulá se po planinách, cítí se pln síly a vysmívá se vesničanům, kteří ho pronásledují. Na svahu mu vběhnou do cesty tři dívky – salašnice. Přišly o své milence a tak volají jako náhradu trolly. Je to scéna divoké vybičované severské erotiky. Po divoké noci na salaši, se dostává Peer Gynt do světa oblasti neskutečnosti a fantastiky. Po prožité extázi ho z bezvědomí náhle probírá zeleně oděná dívka. Je to dcera krále hor, vládce nad trolly. 4. obraz – království trollů Zelená dívka Peera odvádí do paláce krále trollů, a ti rozhořčeni, že se člověk osmělil obloudit královskou dceru, chystají se ho mučit. Po nevlídném uvítání, se Peerovi podařil navázat vztah s králem trollů. Zelená dcera tančí pro oddech. V závěru scény je Peer, který se s králem nedohodl a nechce přistoupit na trollský způsob života, opět zle ohrožován skřety. Má být rozdrcen o skálu, trollové s ním však chtějí dříve provozovat jakousi hru na jestřába a vrabce, nebo na kočku a myš. V největší tísni si Peer vzpomene na matku a volá ji ku pomoci. Vteřina ticha. V dálce se ozývá hlas zvonu. Trollové se ve zmatku a ve zděšeném křiku rozprchnou a jeskynní palác se zřítí. Je neproniknutelná tma. Peer ve strachu bije kolem sebe velkou větví. Objevuje se beztvará neprostupitelná bytost – Velký Křivý. Tato bytost neurčité hmoty mu zastupuje cestu. Nelze ho obejít. Křivý ho vyzývá k boji, i když tvrdí, že vítězí vždy bez zápasu. Peer Gynt klesá vysílením. Vyvstane před ním představa Solvejg. Ozvou se akordy varhan a Veliký Křivý se hroutí s přiznáním „byl příliš silný, ženy měl po boku“. 5. obraz – v horách Nastává zima. Hluboko v lesích, daleko od vesnice, jejíž obyvatelé se s ním dosud nesmířili, si staví Peer Gynt obydlí. První, kdo přichází, je Solvejg. Peer překypuje štěstím. Ne však na dlouho. Sotva Solvejg vstoupila do chaty, objevuje se před ním žena v roztrhaných zelených šatech s ohyzdným chromým výrostkem. Připomíná mu jeho minulý život a Peer po jejím odchodu cítí, že jeho prohřešky budou stát mezi ním a Solvejg. Proto utíká. Solvejg vyběhne za ním, ale zahlédne jen jeho postavu ztrácející se na pěšině mezi stromy. 6. obraz – matčina chalupa Matka Aase je nemocná. Žije v bídě a přála by si ještě vidět syna. Vstupuje Peer, jehož lesní pěšina dovedla přímo ke staré matce. Aase se cítí slabá, z radosti nad shledáním však na chvíli pookřeje. Peer vzpomíná na chvíle dětství a při vyprávění jedné z matčiných pohádek zapřáhne imaginární koně do saní – postele a odváží matku na hostinu do paláce Soria Moria. Vesele otočí hlavu k matce. Ustrne. Matka leží nehnutě. Je mrtvá. Nyní je mu asi čtyřicet let. 7. obraz – africká scéna Úspěšný obchodník Peer Gynt dává na odiv své postavení před pány Ballonem a Cottonem, kteří hltají jeho exhibici. Příležitost cítí také Anitra, která zneužije svého ženského šarmu k získání jeho bohatství. 8. obraz – chata v horách Ve sluneční září na lávce před Peerovou chatou sedí žena. Je to Solvejg, pokorně čekající, věrně milující a stárnoucí bez dětí. Nepřestává doufat v návrat svého muže. Svůj stesk vyjadřuje písní. 9. obraz Peer nyní již stařec, se vrací do vlasti. Jeho loď, kterou přepadne nedaleko pobřeží bouře, ztroskotá na mělčině a Peer si stěží zachrání holý život. Potuluje se rodným krajem, nepoznán, potkává některé z těch, s nimiž se kdysi za mlada stýkal. Potkává i prazvláštní osobu – Knoflíkáře, který ho nutí k tomu, aby se zamyslel sám nad sebou. 10. obraz Peerovo nesmyslné putování je u konce. Uklidnění a útěchu nachází v náručí věrné Solvejg.

© 2024 Severočeské divadlo, design & code by Marek Russ