Když jsem jako malý kluk dostal od tatínka klavírní výtah Prodané nevěsty, netušil jsem, že ho budu používat celý život. Ale abych nepředbíhal...

Vzpomínám si, že v předškolním věku jsem viděl tři představení v Národním divadle: balet Louskáček a Smetanovy opery Dvě vdovy a Prodaná nevěsta. Dnes už si nemohu vzpomenout, jaká byla chronologie těchto představení, ale z každého představení si dodnes pamatuji pár detailů. Tehdy jsem chtěl, abych vše, co jsem v divadle viděl, měl na gramofonové nahrávce a k ní klavírní výtah. Netušil jsem, jak právě klavírní výtah Prodané nevěsty bude mnou tolikrát později použit. Naučil jsem se z něj jednu ze svých prvních operních rolí – Vaška, kterého jsem poprvé zpíval v Komorním divadle v Plzni (ale jako kluk jsem účinkoval v Národním divadle v inscenaci Prodané nevěsty režiséra Hanuše Theina a křičel jsem tam z plna hrdla, že „medvěd se utrh´“). Roli Jeníka tam mám celou podloženou německým textem, protože jsem ji zpíval v době svého angažmá v německém Plauen (dříve německy, teprve později česky). A vzpomínám si, že jsem přemluvil vedení plauenské opery, aby upustilo od záměru inscenovat Prodanou nevěstu v zastaralém a velmi volném překladu Maxe Kalbecka a doporučil jsem jim překlad prof. Carla Rihy, který byl daleko modernější a bližší k českému originálu. A dodnes vzpomínám, jak mne tóny Smetanovy Prodané nevěsty doslova hladily po duši v německém prostředí, kde se mi stýskalo po domově. A také vzpomínám, jak se Prodaná nevěsta německému publiku líbila, jak nadšeně aplaudovalo při každém představení a jak se stala jednou z nejúspěšnějších inscenací v době, kdy jsem tam působil. 

V klavírním výtahu mám také pečlivě zaznamenané aranžmá Jeníka, kterého jsem česky zpíval poprvé v Českých Budějovicích v krásné režii Josefa Průdka s půvabnou Mařenkou Mirky Veselé. Pak jsem Jeníka i Vaška dlouho zpíval v plzeňských inscenacích a často i v jiných divadlech, jen na toho Principála už, škoda, nedošlo! A nyní je klavírní výtah polepen množstvím papírků, na nichž mám zaznamenanou ústeckou režii. Jsem šťasten, že jsem dostal příležitost Prodanou nevěstu inscenovat. 

Někteří mí kolegové – režiséři tvrdí, že je to velice nevděčný úkol, že se Prodanou nevěstou nikdy nezavděčí, protože ať ji udělají tradičně nebo moderně, vždy pohoří. Já jsem naopak nabídku na režii Prodané nevěsty přijal s radostí, protože je to opera, kterou miluji a kterou znám důvěrně od dětství, kdy jsem v ní jako malý kluk účinkoval, opera, v níž jsem zpíval dvě krásné role (dokonce i v exotickém Japonsku). Prodanou nevěstu považuji za jednu z nejlépe napsaných oper. Veškerá její režie je v hudbě, Smetana Sabinovo libreto zhudebnil geniálně. A má režijní koncepce je založena právě na rozkrytí všech vztahů mezi postavami, které jsou zašifrovány v partituře, a na vystavění jednotlivých scén. Tvrdím, že skladatel byl vždy prvním režisérem svého díla. My musíme „jen“ umět přečíst jeho partituru. Je v ní vše, každý pohyb, každé otočení, každá změna nálady, vypointování – VŠE! Já neposlouchám hlasy, které volají po tom, aby vše bylo jinak, než dosud. Já vycházím z analýzy Smetanovy partitury a nesnažím se do díla implantovat něco, co tam není (v respektování partitury se náramně shoduji s dirigentem představení Milanem Kaňákem). Ostatně mnohé dnešní přesunuté operní inscenace někam úplně jinam, než kam je jejich tvůrci zasadili, mne už nudí. A zůstává mi nad nimi často rozum stát, protože v jiné době a v jiném prostředí většinou přestávají fungovat sociální vztahy mezi postavami. 

Tak Prodaná nevěsta v době kolektivizace české vesnice s Mařenkou v modrákách a šátkem na hlavě, s Míchou coby kulakem by asi moc nefungovala. Především by se dostala do rozporu se Smetanovou hudbou. Vždyť v Prodané nevěstě je toho i tak tolik k režírování! Ve své inscenaci jsem chtěl potlačit to, co jsem od dětství považoval v Prodané nevěstě za nelogické: že se hromadné i zcela intimní scény odehrávají v jednom prostředí – na návsi nebo v hospodě, kde všude o pouti (nikoli o posvícení, jak se dnes opera občas mylně uvádí)by mělo být spousta lidí. A ještě mně vždy vadilo, když najednou na jeviště přiběhl balet a začal tančit. Tak jsem se snažil organicky propojit balet se sborem v jednu kompaktní společnost. V žádném případě jsem totiž nechtěl, aby tak těžké a stylizované tance, jako furiant nebo skočná, byly taneční kreací amatérů. 

Prodaná nevěsta je jedna z nejlépe napsaných oper, je to zakladatelské dílo celé české operní tvorby, dílo, celým národem milované. A my v ústecké opeře k němu přistupujeme s pokorou a zároveň s radostí, že jsme se s ním mohli potkat. Kéž naše inscenace potěší nejen ústecké diváky, ale i diváky z širokého okolí.