• HERNÍ PLÁN

    
poutstčtsone
01234567
891011121314
15161718192021
22232425262728


  • REZERVAČNÍ SYSTÉM

Pro on-line rezervaci vstupenek slouží jako přihlašovací jméno Váš e-mail, použitý dříve při registraci do klubu přátel divadla, heslo je stejné jako do klubu přátel divadla.

V případě zapomenutého či nesprávného hesla lze vygenerovat nové heslo a poslat si jej na e-mail. Je také možné provést novou registraci s novým e-mailem.





MAPA:



ZVEME VÁS NA:





    obrazek




PARTNEŘI A SPONZOŘI
SEVEROČESKÉHO DIVADLA:

Ústecký kraj Ústí nad Labem ostatní partneři

  • INSCENACE TRISTAN UND ISOLDE:
    SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:



  • NEVÁHEJTE...

TRISTAN UND ISOLDE
30.4 2021 18:00h - Ústí nad Labem


  • PREMIÉRA PŘEDSTAVENÍ

Baletní triptych plakát
Baletní triptych plakát
foto: www.operabalet.cz

více o tomto titulu...

  • PREMIÉRA PŘEDSTAVENÍ

plakát - čardášová princezna
plakát - čardášová princezna
foto: www.operabalet.cz

více o tomto titulu...

Představení muzikálu
„Noc na Karlštejně“
finančně podporuje společnost

  • ARCHIV AKTUALIT



FOTOGRAF ÚSTECKÉHO DIVADLA:




NAŠI PARTNEŘI:








Dle opatření vlády ohledně šíření Covid-19 jsou zrušena všechna představení do konce ledna 2021. Otevírací hodiny v předprodeji jsou zatím úterý a čtvrtek od 13.00 do 17.00 - je možnost vracet vstupenky za neodehraná představení. Další informace k provozu divadla v následujícím období uveřejníme vždy na našem webu www.operabalet.cz. Děkujeme za pochopení


Richard Wagner: TRISTAN UND ISOLDE

(pohyb myší nad obrázkem=panning, i=popis, kliknutí=zvětšení fotky)
Příběh Tristana a Isoldy patří k nejslavnějším a nejkrásnějším milostným příběhům všech dob. V letech 1856–1859 vzniklo nejznámější hudebně‑dramatické zpracování tohoto námětu německým skladatelem Richardem Wagnerem. Ze středověkého eposu převzal Richard Wagner do svého libreta jen základní inspiraci, několik málo situací a jména hlavních postav. Jinak je jeho drama po literární stránce úplně novým a zcela svébytným ztvárněním tématu. O svém přístupu k ní autor napsal: „S plnou náruživostí ponořil jsem se jen do hlubin vnitřních duševních procesů a z tohoto nejintimnějšího centra světa ztvárnil jsem nebojácně jejích vnější formu. Život a smrt, veškerý význam a existence vnějšího světa závisí tu jedině na vnitřním hnutí duše.” Tímto citátem je Wagnerova koncepce Tristana stručně, ale v obrysech, dokonale charakterizována. Opera měla premiéru 10. 6.1865 v Mnichově a my ji tedy uvedeme po 155 letech od jejího prvního nastudování.

  • opera představení uvádíme v jazyce: němčina  
  • datum premiéry: 29.1. 2021  
  • režie: Andrea Hlinková   dirigent: Miloš Formáček   choreografie: Vladimír Gončarov   výtvarník scény: Miriam Struhárová   výtvarník kostýmů: Miriam Struhárová   sbormistr: Jan Snítil   asistent režie: Tomáš Christian Brázda   korepetice: Irina Lorenc, Jan Snítil  
  • OSOBY A OBSAZENÍ:   Král Marke: Zdeněk Plech / Pavel Vančura / Serguei Nikitine   Tristan: Nikolaj Višňakov / Jakub Pustina   Isolda: Eliška Weissová / Valeria Vaygant   Kurwenal: Richard Haan   Brangäna: Kateřina Jalovcová / Karla Bytnarová   Melot: Tomáš Christian Brázda / Jaroslav Kovacs   Pastýř: Jan Ondráček / Milan Vlček   Mladý námořník: Jan Ondráček / Milan Vlček
ODKAZY PRO STAŽENÍ FOTOGRAFIÍ:









Jaroslav Kovacs /tenor/

Jaroslav Kovacs - tenor

Jaroslav Kovacs - tenor
foto:
Vystudoval sólový zpěv na Konzervatoři v Teplicích, u operní pěvkyně prof. Jitky Slavíčkové. Během studia již zkusil divadelní praxi na jevišti Krušnohorského divadla. Studium musel na rok přerušit kvůli povinnosti základní vojenské služby, a tak byl konkurzem přijat jako sólista Armádního uměleckého souboru. Poté pokračoval ve studiu a zároveň již pravidelně vystupoval jako člen umělecké agentury se sídlem v Mostě.
Absolvoval vystoupením se Severočeskou filharmonií a také již hostoval v inscenacích Krušnohorského divadla (Země úsměvů, Fialka z Montmartru). Na agenturních koncertech interpretoval především písňovou tvorbu českých a světových autorů pro tenorový obor. V roce 1996 dostal nabídku hostovat v ústecké opeře, kde ztvárnil postavu Bola Baraňskiho v Nedbalově operetě Polská krev. Téhož roku byla Jaroslavu Kovacsovi nabídnuta stálá smlouva. Stal se tak předním tenoristou Severočeského divadla opery a baletu.
Zde za dobu své působnosti vytvořil role ve 36 inscenacích, a to většinou role hlavní či titulní. Současně byl pozván k hostování a k spolupráci na rolích ve Státní opeře Praha a v Jihočeském divadle České Budějovice. S...

...celý článek


Miloš Formáček /dirigent/

Orchestr Severočeské divadlo, dirigent Miloš Formáček
Orchestr Severočeské divadlo, dirigent Miloš Formáček
foto: www.operabalet.cz
Miloš Formáček – dirigent, se narodil v roce 1956, v hudební rodině (Jeho otec byl 1.fagotistou České filharmonie). V roce 1978 absolvoval na Konzervatoři v Praze klavír, kompozici a dirigování. Studia ukončil v roce 1983 na Akademii múzických umění v Praze u národního umělce, šéfdirigenta České filharmonie prof. Václava Neumanna.

Miloš Formáček se zúčastnil několika mezinárodních mistrovských dirigentských kurzů, je laureátem několika dirigentských a skladatelských soutěží. V roce 1981 byl angažován jako dirigent Symfonického orchestru konzervatoře v Praze, se kterým mimo jiné koncertoval na hudebním festivalu v Bayreuthu. Na Konzervatoři v Praze vyučoval hudební teorii a dirigování, později také přednášel na Pedagogické fakultě Karlovy Univerzity a Univerzitě J. A. Komenského.

V roce 1988 byl angažován jako dirigent, později šéfdirigent Hudebního divadla v Praze a průběžně hostoval především u význačných českých symfonických orchestrů, se kterými vystupoval doma i v zahraničí (Itálie, Rakousko, Belgie, Švýcarsko, Francie, Německo, Španělsko, Portugalsko, Holandsko aj.). V letech 2002-2006...

...celý článek


Vladimír Gončarov /tanečník/

Vladimír Gončarov (Partajník), Margarita Plešková (Matka)

Vladimír Gončarov (Partajník), Margarita Plešková (Matka)
foto: www.berounsky.cz
Je ruské národnosti, narodil se v ruském Krasnodaru. 

V deseti letech začal studovat konzervatoř v Alma-Atě v Kazachstánu, pak přestoupil na Permskou státní baletní konzervatoř do Permu v Rusku, kterou absolvoval.

První angažmá získal v Akademickém divadle P. I Čajkovského v Permu (Permskij akademičeskij teatr opery i baleta imeni P. I. Čajkovskogo), kde vystupoval v rolích například jako Rudovous (Labutí jezero), Madge (La Sylphide), Víla Karabos (Spící krasavice), Drosselmayer (Louskáček) a další. V sezóně 1997/98 působil jako sólista Velkého divadla v polské Poznani (Teatr wielki Stanislawa Moniuszki w Poznaniu), kde tančil mj. Jinocha v baletu Sylfidy. 

Od 3. 11. 1998 je členem souboru baletu Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem (člen sboru s povinnosti sól, od 1. 1. 2000 sólista). Vytvořil zde řadu rolí klasického i moderního repertoáru: Hillarion, Albert (Giselle), Princ, Rudovous (Labutí jezero), Pavouk (Broučci), Matka Simona (Marná opatrnost), Romeo (Romeo a Julie), Händel (Farinelli), Girej (Bachčisarajská fontána), Čaroděj (Aladin), Guvernantka (Ples...

...celý článek


Valeria Vaygant /soprán/

Valeria Vaygant /soprán/
Valeria Vaygant /soprán/
foto: www.operabalet.cz
MgA.  Valeriya  Vaygant, je laureátka mezinárodní pěvecké soutěže Romansiáda a  divadelního festivalu “Paradize” z roku 2005. Absolvovala Novosibiřské státní  Akademie umění, studovala  u prof. Niny Lubyanovské. Od roku 2004 sólistkou Akademického divadla opery a baletu v Novosibířsku, kde nastudovala a ztvárnila celou řadu rolí jako Mikaelu v Bizetové Carmen, Taťánu v Čajkovském Oněginovi, Mimi  v La Boheme od Pucciniho, Cherubino v Figarově svatbě od Mozarta, Marfu v opeře „Carská nevěsta“ od Korsakova a jiné. Od roku 2007 je sólistkou Severočeského divadla s.r.o. kde zpívá vedoucí sopránový repertoár .

V roce 2007 se poprvé objevila v širší nominaci na Cenu Thálie za ztvárnění  role Mikaely ( Severočeské divadlo Ústí nad Labem). Po druhé byla nominována v roce 2008 za operní výkon v rolí Batterfly . Po třetí v roce 2010 za výkon roli Mimi „La Boheme“.
 
Do repertoáru pěvkyně spadají také jiné složité role pro lyrický až dramatický soprán a to Dezdemona v opeře Otello, Leonora v opeře Trubadur, Aida v opeře Aida, Tosca ve stejnojmenné opeře od Pucciniho, Senta v opeře “Bludný Holanďan“ od R. Wagner.

Vystupovala na...

...celý článek





© 2021 Severočeské divadlo, design & code by Marek Russ