po | ut | st | čt | pá | so | ne |
28 | 29 | 30 | 31 | |||
1 |
Pro on-line rezervaci vstupenek slouží jako přihlašovací jméno Váš e-mail, použitý dříve při registraci do klubu přátel divadla, heslo je stejné jako do klubu přátel divadla.
V případě zapomenutého či nesprávného hesla lze vygenerovat nové heslo a poslat si jej na e-mail. Je také možné provést novou registraci s novým e-mailem.
Jednatel společnosti Severočeské divadlo s.r.o. svolává řádnou valnou hromadu společnosti na den 20.11.2024 ve 13.00 hod. Zasedání se uskuteční v historické budově Severočeského divadla s.r.o. v Ústí nad Labem, Lidické náměstí 1710/10 ve 2. patře.
E-mail: severoceskedivadlo@seznam.cz
Telefon: +420 210 082 134
DUBEN 2011 12. ÚTERÝ začátek v 19:00 hodin | |||||||||||
Vídeňský valčíkový král, nebo spíše císař, byl a je jen jeden. Johann Strauss syn byl fenoménem doby, která zaplnila většinu 19. století. Strauss mladší, nejslavnější a dodnes nejúspěšnější skladatel vídeňské zábavné hudby, poprvé vystoupil na veřejnosti v říjnu roku 1845 a po nenadálé otcově smrti v roce 1847 převzal nejen jeho populární orchestr a tradici, ale především valčíkový monopol. Johann Strauss ml. fascinoval zejména svými valčíky (např. Na krásném modrém Dunaji) a dalšími tanečními kusy a od roku 1871 i operetou. Předlohou k operetě Netopýr se Straussovi, který měl za sebou již dva úspěšné tituly - Indigo a 40 loupežníků a Karneval v Římě, stal francouzský vaudeville La reveillon (tradiční štědrovečerní veselice) Henriho Meilhaca a Ludevika Halévyho z roku 1872. Tento text zpracovali Carl Haffner a skladatel a kapelník Divadla na Vídeňce Richard Genée, a tak se v roce 1874 zrodila třetí Straussova opereta, která spolu s Cikánským baronem (1885) patří ke dvěma nejznámějším operetám vůbec. Opereta je uváděna v českém překladu. více o tomto představení... | |||||||||||
|
DUBEN 2011 14. ČTVRTEK začátek v 19:00 hodin | |||||||||||
Kdo by neznal světoznámý balet Spartakus Arama Chačaturjana. Z jeho pera pochází také balet Gajané s hudbou plnou orientálního koloritu, emocí a temperamentu. Připomeňme třeba jen Šavlový tanec nebo Lezginku. Jeho tématem je dobrodružná láska na pozadí exotického orientálního prostředí. Střet dvou kultur odlišných nábožensky i svým pojetím lidských vztahů předurčí osudy svých hrdinů. Spojuje se tu silný příběh se strhující hudbou a diváky zavede až do dalekého a tajemného Kavkazu. | |||||||||||
|
DUBEN 2011 16. SOBOTA začátek v 19:00 hodin | Festival sbor. zpěvu pořadatel KsM UL | ||||
|
DUBEN 2011 17. NEDĚLE začátek v 17:00 hodin | |||||||||||
Trubadúr patří spolu s Traviatou a Rigolettem do trojlístku Verdiho nejpopulárnějších oper. V tomto „trojlístku“ jeho nejuváděnějších oper porušil závazný typ operního hrdiny, kdy místo vzorových protagonistů se hlavními hrdiny stávají lidé z okraje společnosti – v Trubadúrovi to je pronásledovaná cikánka Azucena. Verdi napsal svého Trubadúra podle španělské hry El trovador dramatika Antonia Garcíi Gutiérreze. Libreto zpracoval Salvatore Cammarano, ten však ještě během práce neočekávaně zemřel, a tak některé části třetího a celý čtvrtý akt dokončil Leone Emanuele Bardare. V mnohovrstevnatém příběhu jde o Azuceninu vendetu na hraběcím rodu, který kdysi obvinil její matku z čarodějnictví a nechal ji upálit na hranici. Tento motiv se mnohokrát v díle připomíná a v podstatě jde o vnitřní konflikt mateřské lásky s touhou po odplatě. Všechny hlavní postavy jsou vydány na pospas jejímu chápání spravedlnosti. Vášnivost v povahách a motivech všech protagonistů je žene k nezvratnému tragickému konci. Světová premiéra se konala v římském divadle Apollo v roce 1853 a už od svého počátku měla opera obrovský úspěch. Opera je uváděna v italském originále a na domácí scéně s českými titulky. více o tomto představení... | |||||||||||
|
DUBEN 2011 18. PONDĚLÍ začátek v 19:00 hodin | Koncert Sdruženého Kozáckého Divadla- Souboru písní a tanců | ||||
|
DUBEN 2011 19. ÚTERÝ začátek v 19:00 hodin | |||||||||
Představení vzniklo v koprodukci Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem a občanského sdružení Aréna Inscenace Zahrada soch je experimentální scénické představení složené z poezie Ireny Žantovské (laureátky Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha 2006), která měla i režii, baletních kreací choreografa Vladimira Gončarova (držitel Ceny Thálie 2008), původní hudební kompozice z pera Tomáše Reindla, scény a kostýmů Dany Hávové a výtvarných animací z koláží Miroslava Huptycha. Zahrada soch je sérií baletních miniatur inspirovaných expresivními verši I. Žantovské, v působivém přednesu Nely Boudové. Básně jsou obrazem nesnadného soužití mezi mužem a ženou, mezi jedincem a společností, zrcadlem dvou kontrastů, v nichž hledáme smysl svého života a pevný bod, o nějž se lze opřít a nezakolísat. Jak praví jedna románová postava - všichni se musíme rozhodovat mezi tím, co je správné, a tím, co je snadné. Takové rozhodování je i klíčem a pointou představení Zahrada soch. Choreografie Vladimíra Gončarova i hudební kompozice Tomáše Reindla oscilují mezi klasickým uchopením hudebního divadla, včetně romantických smyčců a baletu na špičkách, a moderním výrazivem, které zachází stejně dovedně s inspirací u moderních skladatelů vážné hudby (Glasse či Reicha), jako s rockovou či etnickou hudbou, atonálními "zvuky ulice" atd. Tomu vždy odpovídá taneční, pohybová složka, často až na samé hranici akrobacie či soudobých výrazových prvků street dance. Kapitolou samou pro sebe je pohyblivá scénografie tvořená animovanými výtvarnými kolážemi Miroslava Huptycha. Huptychovy koláže jsou lyrickým protipólem často nelítostného světa skrytého ve verších i hudbě Zahrady soch, a ukazují nám jisté estetické útočiště, nabízejí zklidnění a katarzi. Zvláštním hostem Zahrady soch byla mladá česko-polská rocková zpěvačka Ewa Farna, která do představení nazpívala původní píseň Ohňonoši. Inscenace vznikla z koprodukce občanského sdružení Aréna a Severočeského divadla opery a baletu Ústí nad Labem více o tomto představení... | |||||||||
|
DUBEN 2011 20. STŘEDA začátek v 19:00 hodin | Velikonoční koncert , mimořádně ve středu pro skupinu P | ||||||
Na programu zazní Čajkovského Serenáda C dur pro smyčce, Violoncellový koncert č. 1 C dur Josepha Haydna a Symfonie č.1 B-dur „Jarní“ Roberta Schumanna. | |||||||
|
DUBEN 2011 21. ČTVRTEK začátek v 19:00 hodin | |||||||||||
Příběh s rozměrem shakespearovské tragédie o lásce bílé dívky a romského chlapce je koncipován jako moderní taneční divadlo s temperamentní hudbou balkánského skladatele Gorana Bregoviče. Jejich láska naráží na bariéry vztyčené rozdílností kultur, ze kterých vzešli, a na skryté či otevřené animozity mezi dvěma odlišnými sociálními prostředími. Cikánské kořeny/í jsou vystavěny na dynamických sborových akcích: přinášejí jiskru, živelnost a nápaditost. Choreografie je prodchnuta stylizovanými folklorními prvky; rytmický doprovod mnohdy vytvářejí tanečníci sami hrou na nejbizarnější nástroje a předměty. Přirozenost tanečního projevu a výrazná pohybová zkratka, s níž tvůrci vyprávějí příběh, jsou hybnou silou inscenace, která se těší velké oblibě již od roku 2001, kdy byla poprvé uvedena na Slovensku. V titulní roli vystupuje Vladimir Gončarov, který byl za roli Čobana oceněn prestižní cenou Thálie 2008. Inscenace má na svém kontě i další vavříny: Severočeské divadlo získalo na Soutěžní přehlídce současné taneční tvorby v minulém roce Cenu za nejlepší kolektivní výkon právě za inscenaci Cikánské kořeny/í. Vladimír Gončarov navíc v téže soutěži získal Cenu za nejlepší sólový výkon a to opět za roli Čobana. více o tomto představení... | |||||||||||
|
DUBEN 2011 22. PÁTEK začátek v 10:00 hodin | Nejmilejší koncert - soutěž dětských domovů | ||||
|
DUBEN 2011 28. ČTVRTEK začátek v 19:00 hodin | |||||||||||
Slavný americký muzikál A. J. Lernera a F. Loewa o květinářce Elize Doolittlové vznikl na motivy známé divadelní hry G. B. Shawa Pygmalion. Příběh pojednává o samolibém a nesnesitelném profesoru fonetiky Henry Higginsovi, který se vsadí, že se mu podaří prostořekou a umouněnou květinářku Elizu Doolittlovou s příšerným nářečím spodních vrstev během vražedně krátkého času zkrotit a proměnit tento divoký přírodní živel v kultivovanou anglickou dámu, aniž by kdokoliv odhalil její původ. Higginsův experiment ukáže, že rozdíl mezi vyšší a nižší společenskou třídou nespočívá v lidské přirozenosti, pouze ve vnějších návycích a způsobech. Jak to už mezi mužem a ženou bývá, zrodí se v procesu výuky vztah, který pedagogickou sféru nebezpečně přesahuje. Obě strany jsou však příliš svéhlavé, než aby si to jen tak přiznaly a své vzájemné sympatie vyjadřují spíše hádkami. Základní paradox story spočívá v tom, že výchovu potřebuje nejenom Líza, ale i pan profesor, neboť i při jeho postavení a společenské vážnosti je v ostatních věcech poněkud zaostalý. Naproti tomu Líza při vší své zanedbanosti nepostrádá citlivou duši a zdravý instinkt. V hlavní roli Lízy se představí Jolana Smyčková, která není na ústeckém jevišti nováčkem, například v minulé sezóně nastudovala roli Káči v Divotvorném hrnci, za kterou byla navržena do širší nominace na Cenu Thálie 2009. Profesora Higginse hraje Radek Zima. více o tomto představení... | |||||||||||
|
DUBEN 2011 29. PÁTEK začátek v 10:00 hodin | |||||||||||
|
POZOR! VÁŽENÍ DIVÁCI, OMLOUVÁME SE, ALE Z TECHNICKÝCH DŮVODŮ JE PŘEDSTAVENÍ LOUSKÁČEK 9. 12. 2024 V 18.00 HODIN PŘELOŽENO. NÁHRADNÍ TERMÍN 30. 12. 2024 V 18.00 HODIN. VSTUPENKY ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI. POKUD VÁM TERMÍN NEVYHOVUJE, VSTUPENKY LZE VRÁTIT NA PŘEDPRODEJNÍCH MÍSTECH. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ. |