Pro on-line rezervaci vstupenek slouží jako přihlašovací jméno Váš e-mail, použitý dříve při registraci do klubu přátel divadla, heslo je stejné jako do klubu přátel divadla.
V případě zapomenutého či nesprávného hesla lze vygenerovat nové heslo a poslat si jej na e-mail. Je také možné provést novou registraci s novým e-mailem.
Jednatel společnosti Severočeské divadlo s.r.o. svolává řádnou valnou hromadu společnosti na den 20.11.2024 ve 13.00 hod. Zasedání se uskuteční v historické budově Severočeského divadla s.r.o. v Ústí nad Labem, Lidické náměstí 1710/10 ve 2. patře.
E-mail: severoceskedivadlo@seznam.cz
Telefon: +420 210 082 134
LEDEN 2011 16. NEDĚLE začátek v 15:00 hodin | B.Šimková:Jak se krotí princezna | ||||||
divadelní agentura DAP Praha Zkrotit princeznu není jen tak, zvláště když jí tatínek král všechno dovolí a splní každý její rozmar: K snídani zmrzlinu, na každou procházku nové šaty, každý den narozeniny a k nim krásný dárek.... | |||||||
|
LEDEN 2011 18. ÚTERÝ začátek v 19:00 hodin | B.Hrabal:Postřižiny | ||||||
Městská divadla pražská Když bylo Bohumilu Hrabalovi šest let, přestěhoval se s rodiči a bratrem do nymburského pivovaru. Jak sám později vzpomínal, byla to doba kouzelného mládí, kdy „začal vnímat všechny ty krásy, které ho obklopovaly.“ Učarovalo mu nádherné prostředí i svérázní lidé na čele s jedinečným strýcem Pepinem. V roce 1970 vydal novelu Postřižiny, ve které toto období mapuje. Nahlíží tu někdejší maloměsto očima své matky. Děj není podstatný, podstatné jsou obrazy, postavy a situace. Dílo učarovalo miliónům čtenářů a dočkalo se veleúspěšného filmového zpracování. Stejnojmenný film v režii Jiřího Menzela patří k nejlépe hodnoceným snímkům historie české kinematografie. Novela se dočkala i několika divadelních zpracování. | |||||||
|
LEDEN 2011 19. STŘEDA začátek v 19:00 hodin | ZRUŠENO - L.Minkus Don Quijote | ||||
ZRUŠENO ! | |||||
|
LEDEN 2011 22. SOBOTA začátek v 17:00 hodin | |||||||||||
Fragmenty ze života slavného romantického skladatele Fryderyka Chopina, jehož 200. výročí narození si v tomto roce připomínáme, v taneční interpretaci choreografa Daniela Wiesnera. Nejde o klasický balet, ale spíše o taneční divadlo plné autentických faktů, které má pohladit po duši a ukázat, že cit není přežitek, ale přirozená potřeba člověka. „Chopinova hudba je nejen nostalgie a romantismus. Jsou to i skladby plné temperamentu, emocí a vášní,“ říká autor. Inscenace inspirovaná hudbou Chopina a Gioacchina Rossiniho vypovídá o třech milostných vztazích polského hudebního velikána. Zatímco první dvě důvěrná přátelství byla spíše platonická, osudovou láskou se pro něj stala skandální žena George Sandová. Baletní kus připomíná Chopina ve všech jeho podobách – jako zázračné dítě, emigranta toužícího po vzdálené vlasti, lva salónů i nepochopeného introverta, ochromeného nemocí. V titulní roli vystoupí držitel Ceny Thálie Vladimír Gončarov. Inscenace je uváděna s nahrávkou. více o tomto představení... | |||||||||||
|
LEDEN 2011 23. NEDĚLE začátek v 17:00 hodin | |||||||||||
Vídeňský valčíkový král, nebo spíše císař, byl a je jen jeden. Johann Strauss syn byl fenoménem doby, která zaplnila většinu 19. století. Strauss mladší, nejslavnější a dodnes nejúspěšnější skladatel vídeňské zábavné hudby, poprvé vystoupil na veřejnosti v říjnu roku 1845 a po nenadálé otcově smrti v roce 1847 převzal nejen jeho populární orchestr a tradici, ale především valčíkový monopol. Johann Strauss ml. fascinoval zejména svými valčíky (např. Na krásném modrém Dunaji) a dalšími tanečními kusy a od roku 1871 i operetou. Předlohou k operetě Netopýr se Straussovi, který měl za sebou již dva úspěšné tituly - Indigo a 40 loupežníků a Karneval v Římě, stal francouzský vaudeville La reveillon (tradiční štědrovečerní veselice) Henriho Meilhaca a Ludevika Halévyho z roku 1872. Tento text zpracovali Carl Haffner a skladatel a kapelník Divadla na Vídeňce Richard Genée, a tak se v roce 1874 zrodila třetí Straussova opereta, která spolu s Cikánským baronem (1885) patří ke dvěma nejznámějším operetám vůbec. Opereta je uváděna v českém překladu. více o tomto představení... | |||||||||||
|
LEDEN 2011 28. PÁTEK začátek v 19:00 hodin | |||||||||||
Operu o indické, bráhmanské kněžce Lakmé zkomponoval francouzský pozdně romantický skladatel Léo Delibes na libreto Edmonda Gondineta a Philippa Gilla podle ve své době velice slavného románu Rarahu Pierra Lottiho. Světová premiéra se uskutečnila 14. dubna 1883 v pařížské Komické opeře a pro svou oblíbenost zde zůstala na repertoáru po osmdesát let. Exotická tématika hinduismu, převtělování duší, kastovnické vztahy východní civilizace, inkarnace indických bohů byly tehdy v koloniální Francii velice módní. Příběh vypráví o zapovězené lásce britského důstojníka k chrámové tanečnici Lakmé, která patřila do nejvyšší bráhmanské kasty. Tím bylo narušeno pravidlo, podle něhož se mohou brát mezi sebou jen příslušníci určité kasty. Role hlavní představitelky patří k nejslavnějším partiím koloraturního sopránu, zejména tzv. Zvonková árie, kterou proslavila australská pěvkyně Joan Sutherlandová. Ke skutečným melodickým hitům pak bezpochyby patří duet Lakmé a její služky Maliky. Opera je uváděna ve francouzském originále a na domácí scéně s českými titulky. více o tomto představení... | |||||||||||
|
LEDEN 2011 30. NEDĚLE začátek v 17:00 hodin | |||||||||||
Příběh s rozměrem shakespearovské tragédie o lásce bílé dívky a romského chlapce je koncipován jako moderní taneční divadlo s temperamentní hudbou balkánského skladatele Gorana Bregoviče. Jejich láska naráží na bariéry vztyčené rozdílností kultur, ze kterých vzešli, a na skryté či otevřené animozity mezi dvěma odlišnými sociálními prostředími. Cikánské kořeny/í jsou vystavěny na dynamických sborových akcích: přinášejí jiskru, živelnost a nápaditost. Choreografie je prodchnuta stylizovanými folklorními prvky; rytmický doprovod mnohdy vytvářejí tanečníci sami hrou na nejbizarnější nástroje a předměty. Přirozenost tanečního projevu a výrazná pohybová zkratka, s níž tvůrci vyprávějí příběh, jsou hybnou silou inscenace, která se těší velké oblibě již od roku 2001, kdy byla poprvé uvedena na Slovensku. V titulní roli vystupuje Vladimir Gončarov, který byl za roli Čobana oceněn prestižní cenou Thálie 2008. Inscenace má na svém kontě i další vavříny: Severočeské divadlo získalo na Soutěžní přehlídce současné taneční tvorby v minulém roce Cenu za nejlepší kolektivní výkon právě za inscenaci Cikánské kořeny/í. Vladimír Gončarov navíc v téže soutěži získal Cenu za nejlepší sólový výkon a to opět za roli Čobana. více o tomto představení... | |||||||||||
|
POZOR! VÁŽENÍ DIVÁCI, OMLOUVÁME SE, ALE Z TECHNICKÝCH DŮVODŮ JE PŘEDSTAVENÍ LOUSKÁČEK 9. 12. 2024 V 18.00 HODIN PŘELOŽENO. NÁHRADNÍ TERMÍN 30. 12. 2024 V 18.00 HODIN. VSTUPENKY ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI. POKUD VÁM TERMÍN NEVYHOVUJE, VSTUPENKY LZE VRÁTIT NA PŘEDPRODEJNÍCH MÍSTECH. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ. |