Prolog

Chlapec je ponořen do četby dobrodružného románu. Přichází Guvernantka a nařizuje mu jít spát. Její přísnost mírní chlapcova maminka. Prolistují spolu ještě pár stránek knihy, ale pak už je ale opravdu čas jít spát. Chlapec usíná…

1. dějství

Když Angličané ovládli Indii, bráhmanský velekněz Nilakantha se ukryl se svou dcerou, kněžkou Lakmé, do chrámu v posvátném háji, kam nesmí vkročit žádný cizinec. Po ranní bohoslužbě nechá Lakmé jen v doprovodu služky Malliky a strážce Hadžiho a odchází do města, aby připravoval povstání Hindů při nastávající náboženské slavnosti. Když Lakmé s Mallikou jdou pro květiny, vstoupí na posvátná místa dcery anglického guvernéra Ellen a Rose, doprovázeny jejich vychovatelkou Miss Bentson a dvěma anglickými důstojníky, Géraldem a Frédérikem. I když se vysmívají vyprávění o veleknězi a jeho tajemné dceři Lakmé, přece jen, vědomi si nebezpečí, odcházejí z háje rychle pryč. Zůstává pouze Gérald, aby nakreslil šperky, jež zaujaly jeho snoubenku Ellen. Vyprávění o Lakmé ho upoutalo, proto vyčká jejího příchodu a osloví ji. I Lakmé je Géraldem hluboce zaujata a cit, který k němu pocítí, jí nedovolí zavolat své strážce. Naopak přinutí Géralda k útěku před vracejícím se Nilakanthou, který vetřelce zahlédne a přísahá jeho smrt za znesvěcení posvátných míst. 

2. dějství 

Na bazaru v hinduistickém městě, konaném v den náboženských slavností, je velmi živo. Bajadérky tančí slavnostní tance. Přichází Nilakantha v doprovodu své dcery, kterou nutí zpívat prastarou báji Páriů (vyhnanců) v pevné víře, že tento zpěv přivábí Géralda k Lakmé a Nilakantha tak bude moci provést svou pomstu. Láskou zaslepený Gérald se stává obětí své touhy po Lakmé, je obklopen Nilakathovými spojenci a probodnut.

3. dějství

Gérald, kterého Lakmé s pomocí Hadžiho zachránila, se s námahou rozpomíná na okolnosti svého poranění. Zdálky zní zpěv milenců, kteří jdou k prameni lásky: ti kteří se této vody napijí, už zůstanou navždy spolu, nic je nerozdělí. Lakmé odchází pro posvátnou vodu. Mezitím nalézá Géralda Frédérick a připomíná mu nejen zasnoubení s Ellen, ale především vojenskou přísahu – jejich pluk má odejít do boje s indickými vzbouřenci. Géraldův smysl pro povinnost je silnější, než láska k Lakmé. Tu změnu, která se s Géraldem stala v její nepřítomnosti, vycítí. Pochopí, že její sen o lásce se rozplynul. V zoufalství požije jedovatý květ datury a umírající přiměje Géralda, aby se napil posvátné vody. Tím se stane Gérald nedotknutelný pro přicházejícího Nilakanthu. Lakmé umírá v náruči zoufalého Géralda. Bráhmanská víra dává Nilakanthovi jistotu dalšího života jeho dcery, vznáší modlitbu k Bohům.

Epilog

Byl to jen sen…