Prolog

Komediant Tonio slibuje divákům, že při dnešním představení neuvidí žádné předstírané city a falešné slzy, ale příběh, který píše sám život.

1. dějství

Za všeobecného nadšení vesničanů přijíždí potulní komedianti. Jejich principál Canio zve vesničany na večerní představení a přijímá pozvání místních do hospody na skleničku. Caniova mladá krásná žena Nedda je obletována muži. Canio ji střeží, neboť si uvědomuje, jak snadno by mohl i v životě „hrát“ roli podváděného manžela, jehož musí večer co večer představovat jako Paňáca při představení. 

Nedda se obává, aby Canio neodhalil její tajné myšlenky, které patří zdejšímu muži Silviovi. Pohled na letící ptáky v ní vyvolá vzpomínky na dětství a zároveň touhu po svobodě. Tonio, který po Neddě vášnivě touží, se odváží vyznat ji své city, ale ona se mu vysměje. Tonio se cítí ponížen a chce se pomstít. Vyslechne setkání Neddy se Silviem, který ji přesvědčuje k útěku, a k oběma milencům přivádí žárlivého Cania. Silvio však uteče a Canio s nožem v ruce si chce na Neddě vynutit jméno jejího milence. Uklidní jej až Tonio, který jej přesvědčí, že Neddin milenec se určitě vrátí.  Je čas se připravit, představení za chvíli začne.

2. dějství

Vesničané, mezi nimi i Silvio, se scházejí k večernímu představení. Komedie začíná. 

Kolombína (Nedda) je sama doma a čeká na svého milence. Sluha Taddeo (Tonio) se pokouší vetřít do její přízně, ale marně. Za Kolombínou přichází její milenec Harlekýn (Peppe) a společně Taddea vyhodí. Harlekýn vyznává Kolombíně lásku a plánují společný útěk. Přicházející Paňáca (Canio) slyší Neddina poslední slova, která jsou stejná jako ta, jež řekla Nedda Silviovi. Canio jako Paňáca přestává vnímat rozdíl mezi hrou a skutečností. Do komedie, kterou herci hrají, se postupně začínají prolínat jejich konflikty z reálného života. Canio vyčítá Neddě, že je mu nevěrná, když ji kdysi zachránil před smrtí hladem a dal ji svou lásku. Diváci cítí, že to, co se děje na pódiu, již není hra. Této situace využívá zákeřný Tonio a vkládá Caniovi do ruky nůž.  Ten s nožem v ruce pak nutí Neddu říct jméno jejího milence. Nedda se marně snaží pokračovat ve hře. Canio, jemuž žárlivost již zcela zatemnila mysl, Neddu probodne. Z obecenstva se Neddě na pomoc vrhá Silvio, ve kterém Canio poznává jejího milence. Šílený žárlivostí zabíjí Canio i jeho. Toniova pomsta je naplněna – „la commedia è finita“.