VIOLONCELLOVÝ A HOUSLOVÝ KONCERT ANTONÍNA DVOŘÁKA

V sobotu 8. ledna v 17 hodin 2011 se v Severočeském divadle opery a baletu uskuteční koncert, na jehož programu zazní Koncert pro violoncello a orchestr h moll (op. 104) a Koncert pro housle a orchestr a moll (op. 53) Antonína Dvořáka. Koncertní večer je realizován v rámci Cyklus koncertů mladých ústeckých umělců Vojtěcha Urbana a Zuzany Urbanové, který připravila Společnost pro duchovní hudbu v Ústí nad Labem ve spolupráci se Severočeským divadlem opery a baletu. Orchestr SDOBÚL řídí Václav Urban.
Dvořákův Koncert h moll se stal nejslavnějším violoncellovým koncertem všech dob a patří neodmyslitelně ke kmenovému repertoáru všech světových violoncellistů. Jedno z nejniternějších autorových děl vzniklo v posledním roce Dvořákova působení ve Spojených státech. Od kompozic předchozího amerického období se zásadně liší ve výraze. Nejedná se už o hudbu psanou pod dojmem ohromení novým prostředím, jako tomu bylo u Novosvětské symfonie. Hlavním rysem violoncellového koncertu je melancholie a stesk po domově. Život v New Yorku už Dvořákovi nepřinel tolik potěšení jako v předchozích dvou letech: stýskalo se mu po dětech, z domova přicházely znepokojivé zprávy o beznadějném zdravotním stavu Josefiny Kounicové, skladatelovy lásky z mládí, finanční situace na newyorské konzervatoři je po velké bankovní krizi neutěšená. Od předchozího Dvořákova koncertu houslového se violoncellový liší mj. mnohem výraznějším uplatněním orchestru, který je v celém rozsahu skladby sólovému nástroji rovnocenným partnerem, takže se lze setkat i s tvrzením, že Dvořákův cellový koncert je vlastně autorovou desátou symfonií. Korunou celého díla je bezesporu druhá věta, jeden z nejúchvatnějších projevů Dvořákova lyrismu.
Houslový koncert a moll je typickým reprezentantem Dvořákova tzv.  "slovanského období". Je prostoupen výraznou melodikou, mnohdy lidově zabarvenou, třetí věta je jednou z autorových nejzdařilejších stylizací lidového tance. Svůj jediný houslový koncert psal Antonín Dvořák na objednávku vynikajícího německého houslisty své doby, ředitele Vysoké hudební školy v Berlíně Josepha Joachima. Přestože Dvořák své dílo Joachimovi věnoval, sólistou světové premiéry se stal slavný český houslista František Ondříček.