SEZÓNA 2010/2011

DRAMATURGICKÝ PLÁN SEZÓNY 2010/2011

V nadcházející sezóně ústecké divadlo všem svým divákům nabídne opět širokou škálu atraktivních titulů od klasiky po současné divadlo, ze které si bude moci vybrat každý. Přichystány jsou tři operní premiéry a jedna obnovená, tři baletní premiéry, jedna operetní premiéra, večer věnovaný muzikálu, baletní koncert a několik orchestrálních koncertů. Z operního repertoáru jsou v dramaturgickém plánu zařazeny tituly nejvýznamnějších hudebních kultur: německé, francouzské a italské. Nabídka baletního souboru je obsáhlejší, než tomu vždy doposud bylo a tradičně není opomenuta ani „lehká múza“, která je zastoupena dvěma premiérami.

ČAROSTŘELEC (DER FREISCHÜTZ)
Čarostřelec Carla Marii Webera je uznáván jako první německá národní opera a z Weberových oper je nejhranější. Jeho berlínská premiéra 18. 6. 1821 odstartovala rozvoj romantické opery. Následujícího roku si do pražského Stavovského divadla Weber (jako bývalý šéf) operu přijel uvést sám, bylo to 14. listopadu 1822. Opera Čarostřelec silně ovlivnila další generace německých skladatelů včetně Richarda Wagnera. Dodnes vyvolává tato opera o kráse i hrůze lesa, o zlu i dobru v člověku v každém posluchači silný zážitek.
Dirigent: Norbert Baxa; Režie: Zbyněk Brabec

ZAHRADA SOCH 
Experimentální taneční inscenace Zahrada soch je inspirována poezií Ireny Žantovské, kterou pro jevištní uvádění namluvila známá herečka Nela Boudová. Hudbu k inscenaci napsal multiinstrumentalista a skladatel Tomáš Reindl. Autorem choreografie je sólista baletního souboru SDOB Vladimir Gončarov. Po sérii několika kratších choreografických opusů se jedná o první celovečerní choreografii Vladimira Gončarova.
Režie: Irena Žantovská; Choreografie: Vladimir Gončarov

CHOPIN      
Milostný život romantického skladatele Fryderyka Chopina, jehož 200. výročí si v tomto roce připomínáme, přiblíží nová taneční inscenace autora, režiséra a choreografa Daniela Wiesnera. Titulní roli ztvární držitel Ceny Thálie Vladimír Gončarov.
Režie a choreografie: Daniel Wiesner

NETOPÝR 
Vídeňský valčíkový král, nebo spíše císař, byl a je jen jeden. Johann Strauss ml. byl fenoménem doby, která zaplnila většinu 19. století. Strauss mladší, nejslavnější a dodnes nejúspěšnější skladatel vídeňské zábavné hudby, poprvé vystoupil na veřejnosti v říjnu roku 1845 a po nenadálé otcově smrti v roce 1847 převzal nejen jeho populární orchestr, ale především valčíkový monopol. Fascinoval zejména svými valčíky (např. Na krásném modrém Dunaji) a dalšími tanečními kusy a od roku 1871 i operetou. A tak se v roce 1874 zrodila třetí Straussova opereta Netopýr, která spolu s Cikánským baronem (1885) patří ke dvěma nejznámějším operetám vůbec.
Dirigent: Milan Kaňák; Režie: Gustav Skála

HOFFMANNOVY POVÍDKY – obnovená premiéra
Přes veškerý věhlas krále francouzské operety (složil jich více než sto, např. Orfeus v podsvětí či Krásná Helena) toužil Jacques Offenbach ještě před koncem života složit operu jako svůj tajný hold „vysokému umění“.  Podivuhodná opera s fantaskními prvky Hoffmannovy povídky, inspirovaná prózami německého romantika E. T. A. Hoffmanna, měla premiéru v Paříži v roce 1881 (4 měsíce po skladatelově smrti) a představuje po hudební i obsahové stránce unikát mezi romantickými operami 19. století. Svět toužebného snění, vzletů a milostných vizí se v ní mísí s realitou plnou zloby a deziluzí. Offenbach se tak rozloučil dílem opředeným zvláštním, tajemným kouzlem, ve kterém zachytil všechny odstíny výrazu od hravých koloraturních pasáží přes náměty sentimentální a lyrické až ke scénám vášnivě dramatickým.
Dirigent: Norbert Baxa; Režie: Tomáš Šimerda

LAKMÉ        
Operu o indické, bráhmanské kněžce Lakmé zkomponoval francouzský pozdně romantický skladatel Léo Delibes. Světová premiéra se uskutečnila 14. dubna 1883 v pařížské Komické opeře a pro svou oblíbenost zde zůstala na repertoáru po osmdesát let. Tématika převtělování duší, kastovnické vztahy východní civilizace, inkarnace indických bohů byly tehdy v koloniální Francii velice módní. Role hlavní představitelky patří k nejslavnějším partiím koloraturního sopránu, zejména tzv. Zvonková árie, kterou proslavila australská pěvkyně Joan Sutherlandová. Ke skutečným melodickým hitům pak bezpochyby patří duet Lakmé a Malliky.
Dirigent: Norbert Baxa; Režie: Tomáš Šimerda

GAJANÉ 
Balet Gajané s hudbou plnou orientálního koloritu, emocí a temperamentu pochází z pera Arama Chačaturjana. Jeho tématem je střet dvou kultur odlišných nábožensky i svým pojetím lidských vztahů, který předurčí osudy svých hrdinů. Spojuje se tu silný příběh se strhující hudbou (např. veleslavný Šavlový tanec nebo Lesgiňka) a diváky zavede až do dalekého a tajemného Kavkazu.
Dirigent: Milan Kaňák; Choreografie a režie: Vladimír Nečas

IL TROVATORE     
Giuseppe Verdi napsal svého slavného Trubadúra podle španělské hry dramatika Antonia Garcíi Gutiérreze. Verdiho na této zápletce nejvíce lákala bizarní postava cikánky Azuceny, která (obdobně jako předchozí hrbatý šašek Rigoletto) se mohla směle zařadit do galerie postav romantických rozervaných hrdinů. Světová premiéra se konala v římském divadle Apollo v roce 1853 a už od svého počátku měla opera obrovský úspěch. Stala se Verdiho nejpopulárnějším dílem.
Dirigent: Norbert Baxa; Režie: Karla Štaubertová

MUZIKÁL OD A DO Z
Velká show plná skvělých hereckých, pěveckých a tanečních muzikálových čísel z pera slavných amerických autorů.
Dirigent: Milan Kaňák; Režie: Tomáš Šimerda