Jaroslav Moravčík /choreograf/
/*1961,Stráňavy u Žiliny Přední slovenský choreograf, režisér, absolvent taneční konzervatoře a VŠMU v Bratislavě. Během své profesionální kariéry spolupracoval s mnohými profesionálními tanečními a divadelními soubory, s televizí a filmem. V SLUK-u zastával post choreografa, šéfa tance i předsedu umělecké rady. Sedm let působil ve funkci šéfa baletního souboru v Rakouském Morbischi. Je držitelem vícerých prestižních ocenění za svou choreografickou i režijní tvorbu. Momentálně pracuje jako umělec ve svobodném povolání a vede taneční skupinu Atašé, zaměřenou na produkci moderní akusticko-taneční show. Choreografie Jaroslava Moravčíka nesou charakteristické znaky jeho tvorby: osobitý pohybový slovník, humor, neobyčejný smysl pro rytmus, dynamiku a taneční výraz. Rád využívá rekvizity i netradiční choreografické postupy. Dokonalé ovládání folklórního materiálu, ale i kánonu klasického a moderního tance s důrazem na rytmus vytvořili také díla jako jsou například: Čertoviny, Genesis, Zlatá muzika (SLUK), Don Giovanni, Rusalka, Dcera pluku, Veselá vdova, Boris Godunov, Svatopluk (SND Bratislava), Limonádový Joe (NS Bratislava), Židovská noc, Rakouská noc, Německá noc, Italská noc (Divadlo Aréna Bratislava), Louskáček (Bratislavské loutkové divadlo), Od začátku (Slovenský komorní balet), High Life (G-dur Bratislava), Báthoryčka, Bouřlivé výšiny, Divotvorný hrnec (Divadlo A. Bagara Nitra), Gypsy Roots, Vídeňská krev, Čarostřelec (Státní opera Banská Bystrica), Lysistrata (Divadlo J. G. T Zvolen), Černá kočka, Carmen a Don José, Místo pro Rómy, (Divadlo Romathan Košice), Šakalí léta, Kabaret, Zvonokosy, Sugar (DJM Ostrava), Manon Lescaut (Státní opera Praha). Choreografie pro film: Fontána pro Zuzanu 2, Let čápů, Muzika, Cinka Panna, Jánošík.
O "Cikánských kořenech": V tomto představení se kumuluje všechno to, co mi jako tvůrci velmi vyhovuje. Téma, fantastická muzika, prostředí, ve kterém se děj odehrává... Nejsou tu žádné mantinely, které by mě při tvorbě ohraničovali. Právě naopak. Naplno jsem tu mohl využít svou invenci, kde jsem se přes rytmus a rytmické acapellové plochy, výrazový tanec hraničící s technickou ekvilibristikou i použití netradičních rekvizit snažil vyjádřit smysl pro svobodu, horkokrevnost a temperament romského naturelu. Zpracoval jsem mnoho romských témat a dokonce jsem se stal dvorním choreografem profesionálního divadla Romathan (přes to, že nejsem Rom). Avšak spolupráce s tanečníky na tomto představení byla něčím výjimečná. Fascinovalo mě s jakou chutí a houževnatostí se pustili do osvojování si úplně jiného pohybového slovníku, než na jaký byli doteď zvyklí. Klobouk dolů... |