CATULLI CARMINA – CARMINA BURANA - speciální představení pro studenty
Nikdy není štěstěna se svým kolem neměnná. Stálé není, jen se mění, Štěstí jak tvář měsíce. Osude, ty marný, kletý, s kolem svým se stočíš vráz: v tobě zlo je, štěstí tvoje, vzejde jen a zmizí zas. Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem uvede v pondělí 21.5.2007 v 11 hodin speciální představení pro studenty CATULLI CARMINA - CARMINA BURANA. První část tanečního večera patří „scénickým hrám“ na milostnou poezii římského básníka Catulla Catulli Carmina (Písně Catullovy), jejichž provedení si sám Orff představoval jako "madrigalovou komedii předváděnou tanečníky a zpívanou sborem a capella umístěným v orchestřišti“. „Ale teprve když jsem si rozvrhl rámec, dostala komedie skutečný tvar. Jako kontrast ke sboru a capella jsem poprvé použil pouze orchestr bicích nástrojů, k nimž počítám i klavír," napsal autor. Premiéra 6. listopadu 1943 v Lipsku byla přivítána jako dílo "odvážných a jistých nových kombinací, s fascinující silou rytmů a zvuků". „Catulli Carmina nebývají často uváděna - scénické zpracování znám z roku 1988, kdy inscenaci nastudoval Robert Balogh v budově Nové scény ND v Praze. Orffova hudba je nabitá emocemi, zvukomalebnými efekty, dotvářející pestrost celého díla. Na rozdíl od slavnějších Carmina Burana jsou Catulli Carmina rytmičtější a hudebně komplikovanější. Jsou výzvou pro pohybové zpracování,“ říká jejich choreograf Jiří Horák. „Vycházím z antických veršů, které by v základních obrysech měly být čitelné v mém tanečním zpracování. Jsme zvyklí na terminologii, a i když výsledný styl klasiku nemusí připomínat, je v něm obsažena. Zejména v sólových partech bude čitelnější,“ doplňuje Jiří Horák, který už v Ústí vytvořil skvělé představení Peer Gynt.
Carmina Burana – bezesporu jedno z nejpopulárnějších děl klasické hudební literatury 20. století. Strohé rytmy, slovo spíš skandované než zpívané, dravost sborových partií, archaická tajemnost středověkých textů, zároveň ale důvěrná blízkost a pochopitelnost obsahu. První jevištní dílo německého komponisty Carla Orffa, který je označován jak za „neurotického představitele nejhlubší dekadence“, tak za „reinkarnátora řecké tragédie v dějinách evropské hudby“. Taneční ztvárnění nejslavnější Orffovy kantáty se po 13 letech vrací na jeviště Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem. „Žena, Muž – láska, rozchod, shledání. Kruh, který se uzavírá kolem každého z nás. Moje choreografie je abstraktním zobrazením touhy člověka udržet se na výsluní Štěstěny, vyjít z toho koloběhu s co nejmenšími ztrátami,“ říká o představení Petr Šimek.
„Uvádět tato dvě díla v jednom tanečním večeru není běžné, ale naši diváci tuto jedinečnou možnost mít budou – a to i přesto, že jde o záležitost interpretačně, provozně, a vzhledem k nákladům na práva uvádět hudbu Carla Orffa i finančně náročnou,“ uvedl šéf baletu Vladimír Nečas. |