Manuel de Falla /skladatel a pianista/
1876-1946
Španělská hudba se vyznačuje exotickým okouzlením, ale často ve formách přejatých cizími autory. Manuel de Falla reprezentuje skupinu španělských skladatelů, kteří sklidili mezinárodní úspěch. Patří k nejznámějším španělským skladatelům 20.století. Jeho tvorba zahrnuje významná díla komorní hudby, baletu a tance.
Narodil se 23. listopadu roku 1876 v Cádizu v bohaté rodině. Studoval u soukromých učitelů piano a kompozici. Ve dvaceti letech pak studoval na konzervatoři v Madridu. Jeho ranná díla byla určená pro malá tělesa a byla silně ovlivněna španělskou lidovou hudbou. Napsal šest zarzuel (druh lidové operety), avšak pouze jediná, Los amores de la Inés, byla uvedena.
Rozčarován Madridskými možnostmi pro kompozici a provedení svých děl, přestěhoval se roku 1905 do Paříže kde bydlel až do roku 1915. V Paříži se seznámil s mnoha význačnými osobnostmi hudebního světa včetně Maurice Ravela, Igor Stravinského, Claude Debussyho, Paula Dukase, Ricarda Viñese, and Sergeje Diagileva. Během této doby komponoval řadu svých děl, včetně baletu Čarovné lásky, napsaného na motivy strašidelného příběhu cikánské žárlivosti. Větší úspěch mu překazila 1. světová válka, jež ho donutila k návratu do vlasti.
Brzy po návratu do Madridu, de Falla potkal homosexuálního básníka Federica García Lorcu, který se stal jeho blízkým přítelem. Skladatel také věnoval čas k zdokonalení svého hudebního jazyka, což španělští kritici přivítali jako očistu od cizích, zejména francouzských vlivů.
V roce 1917, Diagilev a jeho choreograf Massine slyšeli Fallovu pantomimu, El corregidor y la molinera. Přesvědčili ho ke stvoření verze vhodné pro Diagilevův Ruský balet. Po dokoknčení roku 1919, tento nový balet, s kostými a výpravou od Pabla Picassa a přejmenovaný na Třírohý klobouk, vyvolal nadšené ohlasy v Londýně. Přesto však balet nebyl ve Španělsku po mnoho let dobře přijat.
Madridské rozruchy přimněly Fallu, aby přesídlil do Granady kde nalezl více klidu pro komponování. Zde se věnoval na historické španělské hudbě. Tato klidná a produktivní etapa jeho života byla přerušena vypuknutím Španělské občanské války roku 1936. Jeho přítel García Lorca byl během ní popraven jako kolaborant. Když se válka blížila ke konci, odcestoval se svou sestrou do Argentiny, kde dostal nabídku dirigovat koncerty v divadle Colón. V Argentině zůstal až do konce života a pracoval na rozsáhlém díle Atlantida, které však až do své smrti 14.prosince 1946 nedokončil.
|